|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Chvála mlčení
Slovo je šíp, slovo je střela,
nic nezastaví jeho let,
zlá slova, hněvem znachovělá,
otráví duši jako jed.
To první Slovo svítilo a hřálo
a mělo sílu stvořit svět.
My pochopili je tak málo -
umíme slovy zabíjet...
A zrádná nacházíme slova –
hladká jak had, jen když se líbí!
Co lží a falše se v nich schová,
výmluvy, kecy, plané sliby –
Tak škodí slova, k jejich výtce!
Mlčení nad zlato si cením,
je jako ve tmě jasná svíce,
rozvážný klid nad brebentěním.
Jen tehdy může moudrost zrát
a myšlenka se zrodit,
když umíš mlčky přemítat
a žvanivost svou krotit....
Léta Páně 2015, dne 10.2. věnováno autorem
Diana
|
|
|
|
|
|
|
|
Netušil jsem, že si na mne zakládáš extra desky!  Ta báseň je pod názvem "Prý na počátku bylo slovo..." Zkusil jsem Ti to hodit do zpráv, ale nevím, zda aspoň zprávy od aktivních autorů už můžeš přijímat. Sice to odešlo, ale krk bych na to nesázel...Google by ti pověděl víc. Ale mám to asi jen na psancích a saspi. A v komentu na písmáku...Dej vědět, zda zprávydošly. Na čus box a do komentů můžeš...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano! Tak ty taky??? Ten druhý dialog byl u tvé básně Čas voněl touhou. Tu máš na mysli?
Pátrám zatím marně po té tvé básni o "Slově". Dáš mi vědět její název? Jsem strašně zvědavá, jak jsi to zpracoval ty. Dnes mne na procházce v lese napadlo - a ztuhla jsem zděšením -, jestli jsem snad nevědomky nepoužila nějaký tvůj verš z našeho dialogu, zjistit to nelze, když Písmák nepremává. Ale pak jsem v soukromém adresáři objevila další soubor Dialog s Delfínem a tam stálo velmi pečlivě "Moje část dialogu". Neodvážila jsem si vůbec tvoje verše stáhnout k sobě. Moc ráda si je připomenu!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jj, to naše komentové veršohraní. Jak bych si nepamatoval! Mile mne to překvapilo!  Já z těch dvou básní dal dohromady již zmiňovanou báseň, musím zjistit, zda tu není pod jiným názvem, i když google mi to neukázal, když jsem zadal pár veršů.  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky za nádherné verše!
Svěřím ti tajemství. Tuhle básničku před časem inspiroval jistý Delfín. Jen jsem ji trochu upravila. Vzpomínáš?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kterak lze chválit mlčení,
než spoustou krásných slov,
které se v stříbro promění?
I to je vzácný kov!
Vždyť kdyby sám Bůh němý byl,
dál toneme tu v tmách,
člověk by Ráj neopustil
a žil jen jako v snách...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
To jsi celý ty, ringo, takhle se vykecávat! :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
I kdyz se strasne bojím, ze budes muj komentár povazovat za uzvanení, tak ti to vsechno proste napsat musím - hezké.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiří, Tessa, díky za návštěvu a souhlas s obsahem. Občas si člověk musí ulevit a jak jinak, taky slovem...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Souhlasím s každým řádkem. Jen tak nějak poeticky mě to tentokrát neosloviloo. Snad příště.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
brebentění, klevetění
záštiplný recital
hrůza, pět ran do čepic
mlčet zlato, nad to není
vždyť dávno i Villon psal
o jazyku klevetnic
*
V dobré básni ale slov není nikdy přehršel!
*
|
|
|
|
