Jsi ten, kdo s větrem píseň zpívá

i s racky dovede se smát,

a ještě krásy světa vnímá

se slůvkyi dovede si hrát...

 

Buď dík za dar věčného mládí,

jenž sdílí nám tu verše tvé,

v čase, který jak koník pádí

je radost číst si básně tvé.

 

 

 

dobrá zpráva trhá skálu

méně dobrá jenom zpola

od soudního tribunálu

snad pomůže Vita-kola

!!

A Luna ven nevanula

plamenem Alp...

Á, hr! Tulák skálu trhá!

Alokativ? Vita-kola!

důj, ty větře, s vůní jara

i pro olympské bohyně

okna, co mráz nepočmárá

najdeš v básních jedině

*

jen úhoř proplétá se slovy

jak před majákem loď útesy

do ticha archy Noemovy

pro němý dík když zajde si

*

Poslů dobrých zpráv se najde dost,

těch dobrých zpráv málo..

Dík, lajko..

Ten vítr nese vůně jara,
zelenou snítku holubice
a nový život pro Lazara,
úsměvy na všechny líce

ten posel z hadů

vlhký po úhoři

 

a Noemovy plachty prej ve slunci si hoří

co ticho smělců?

 

se slova básníků

svůj mýtus hradeb boří...

pekne maestro 

Dobré vzkazy ať přicházejí včas a ty špatné co nejpozději ať neboří víru v přežití.

Dík, Doto.

Víra a touha přežít...

Báseň svěží jak bríza.