Mlčení se vrací do příběhu
přes protest sklonu nepožatých trav,
rozbředlou sůl jiskry loňských sněhů
kde každý zítřek probouzí se zdráv
Světlo v okně hlídá svoji něhu
a mýlím-li se, pak mi pooprav
písmen sled na opuštění břehu
kde poloslepý rozchází se dav
a říjen hvězdám píše horoskopy
o stopách očí osiřelých měst
do záhybů tunik Penelopy
Té neskutečné pravdy věrozvěst
snad sťat má být, tak se neutopí
v záhybech tunik pro lásky manifest
Léta Páně 2012, dne 16.10. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|

|
|
Dplphi, Live, dík vám za vyjádření pocitů i názory. Jiří
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
První strofa je pro recitaci utažená trochu "přes závit" ale pak to sedí. Klasicky poskládanej slovosled, sdělení, obsah. O formě u tebe není třeba diskutovat. Nejvíc mi chytil ten zdravej probouzející se zítřek.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Rád píšu poezii, Maaty, která vzniká z pohody a snaží se i pohodu rozdávat. Dík za milá slova.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Doto, Flavi, o lásce se píše dobře, pokud je vám nakloněna. Ale to vy znáte líp... ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Marci, snad je to i tím, že jak mě znáš, je tento způsob vyjadřování mně vlastní i v nebásnické konverzaci. ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Lucie, Marku, vaše slova jsou mi povzbuzením. Dík zvláště za veršování, které rád oplatím. Jiří
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
tvoje verše Jíří... mi šepkajú o tebe a tvojej duši... moja poklona pane...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Páči sa mi názov-a samozrejme text nezaostáva, je tam vidno tú určitú skúsenosť s múzou-je to príjemné, také light-/teraz light znamená pohodu,/
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Manifest lásky, JC, o tomto ešte napíš. Myslím, že je to vďačná téma. Oceňujem, ako vieš bravúrne použiť mytologické prechádzky a pritiahnuť pozornosť čitateľa.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
„kde každý zítřek probouzí se zdráv" to je krásné! ...do tvých veršů čtenář svoji duši vpije, zhoupne se po záhybech harmonie.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Čím to, že to, co by mi u jiného přišlo násilné, mi ve Tvém podání přijde milé a přirozené...? :-)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Závoje smrčin vlají v zimním vánku podkovy vánic klapou v jehličí, které si chrání chrám, kde nesmýčí nikdo, kde trčí sloup zimního spánku
Úsměvy rolet odhrnují bílo, rampouchy z dálky zdraví pocestné. Ledové šálky pijí vše, co bylo, mráz bude bolet. Že by měl podvést? Ne
Venuše vzplála na Martově paži Jupiter bořil pomyslný most, kde Pegas cválá, a kde Saturn sráží
Měsíce těžkých vín a lehkých peřin, moře již hoří obrům pro radost. Vydáš se pěšky tam, kde v lásku věří všech těch strachů prost...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Mistře antone Pavloviči, nemá být ve druhém řádku 2. sloky "pooprav"?
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
a říjen hvězdám píše horoskopy o stopách očí osiřelých měst do záhybů tunik Penelopy
takhle neotřelý rýmy jsou to, na čem si na literárních webech doopravdy "ujíždím" melodická poetika, jak už jinak u Jiřího, že :-)
|
|