Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Gramy...
.....
 
 
svlékala teplou kůži
právě se totiž obětovali motýli
dav vrčel nudou
 
 
malá Antigona
plakala v červeným kolárku
 
byl Pánbů s námi?
 
barvil si právě zorničky absintem
a trochu slintal
nad kočárky
 
 
 
prolhaní vrabci měli suchá hnízda
 
 
a já suchý rty od líbání...
 

 
Léta Páně 2015, dne 8.3. věnováno autorem básněnka
  
14.3.2015 | 3:56    básněnka

díky žes četl dolphine...yesÚsměv
14.3.2015 | 3:55    básněnka

díky za zastavení Terezko, přivažovala jsi někdy gramy?Úsměv...
13.3.2015 | 20:20    dolphin

yes...you get ti...
10.3.2015 | 0:10    terezahol

škoda formy, kvůli které je text asi víc rozsypaný, než by mohl být... ony ty myšlenky působí samostatně a úsekovitě i tak. Jak už zaznělo, znepokojující, netrpělivé, nervózní, čekající, několik obrazů, které vyvolávají konkrétní, ne libí pocity, ale zároveň jakousi zvrhlou touhu být u nich, tam je.
8.3.2015 | 18:42    JC senior


s časným jarem na haluzi
v kapuci jako drahokam
škodolibost pilné Múzy
přes den že ji zamykám
 
ráda sleduje mou chůzi
od nikud až bůhví kam
v kapuci jako drahokam
s časným jarem na haluzi
 
snad tím, že ji tak dobře znám
vstoupím za ní do iluzí
ptáš se, co jí za to dám
svůj rozpustilý autogram
s časným jarem na haluzi
 
8.3.2015 | 18:15    básněnka

Ivuško nanuško, díky za slovo, jsem ráda že čteš i medzi riadkyÚsměv
8.3.2015 | 18:14    básněnka

Dagmar díky,sucho je opravdu velice relativní...Úsměv
8.3.2015 | 15:03    Dagmar B

Sucho je věc relativní
jak je vidět
na vrabcích a lidech.
 
Slintající Pánbů
s absintovými zorničkami
je k sežrání.
Hluboce se stydím za to klišé,
ale je prostě nejvýstižnější Mrk
8.3.2015 | 14:36    nana

núti opakovane čítať... takže dobré, ivča :)
aj foto veľmi fajn...
8.3.2015 | 9:10    Tessa

Děkuji, fotka je to opravdu inspirující. Nevím, jestli přímo k "doktorské" povídce, resp. asi ne hned, protože mám v hlavě další dvě pokračování, kam se zrovna nehodí, ale dáme tomu čas a ono si to sedne na správné místo. Tak jako si příběhy nacházejí mě, najde si nějaký i tento snímek...Už první pohled na něj ve mně vyvolal otázku: Co kdyby...? a to je obvykle první impuls pro psaní...Úsměv
8.3.2015 | 8:59    básněnka

díky, jsem ráda vyvolavačem obrazů, taková báseň měla být, ne nenechávat v lidech klid, když město čpí si bzukotem davů
 
mám i nemám ráda jarní vřavu
 
 
co kdybych ti fotku věnovala ke tvé povídce o Doktorovi?
bylo by mi ctí...
8.3.2015 | 8:55    Tessa

Nedokážu vnímat tenhle text jako celek, protože každá sloka, vlastně každý řádek, na mě útočí jiným obrazem. Odnáší si tedy zvláštní pocit znepokojení ze davu vrčícího nudou, oběti motýlů a absintových božích očí.Dík, žes probudila mou fantazii...
 
Mimochodem - ta fotka by byla skvělá ilustrace ke scifi povídce ve stylu Raye Bradburyho...