svlékala teplou kůži
právě se totiž obětovali motýli
dav vrčel nudou
malá Antigona
plakala v červeným kolárku
byl Pánbů s námi?
barvil si právě zorničky absintem
a trochu slintal
nad kočárky
prolhaní vrabci měli suchá hnízda
a já suchý rty od líbání...
Léta Páně 2015, dne 8.3. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|

|
|
díky žes četl dolphine...yes 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
díky za zastavení Terezko, přivažovala jsi někdy gramy?  ...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
yes...you get ti...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
škoda formy, kvůli které je text asi víc rozsypaný, než by mohl být... ony ty myšlenky působí samostatně a úsekovitě i tak. Jak už zaznělo, znepokojující, netrpělivé, nervózní, čekající, několik obrazů, které vyvolávají konkrétní, ne libí pocity, ale zároveň jakousi zvrhlou touhu být u nich, tam je.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
s časným jarem na haluzi
v kapuci jako drahokam
škodolibost pilné Múzy
přes den že ji zamykám
ráda sleduje mou chůzi
od nikud až bůhví kam
v kapuci jako drahokam
s časným jarem na haluzi
snad tím, že ji tak dobře znám
vstoupím za ní do iluzí
ptáš se, co jí za to dám
svůj rozpustilý autogram
s časným jarem na haluzi
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Ivuško nanuško, díky za slovo, jsem ráda že čteš i medzi riadky 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Dagmar díky,sucho je opravdu velice relativní... 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Sucho je věc relativní
jak je vidět
na vrabcích a lidech.
Slintající Pánbů
s absintovými zorničkami
je k sežrání.
Hluboce se stydím za to klišé,
ale je prostě nejvýstižnější 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
núti opakovane čítať... takže dobré, ivča :)
aj foto veľmi fajn...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Děkuji, fotka je to opravdu inspirující. Nevím, jestli přímo k "doktorské" povídce, resp. asi ne hned, protože mám v hlavě další dvě pokračování, kam se zrovna nehodí, ale dáme tomu čas a ono si to sedne na správné místo. Tak jako si příběhy nacházejí mě, najde si nějaký i tento snímek...Už první pohled na něj ve mně vyvolal otázku: Co kdyby...? a to je obvykle první impuls pro psaní... 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
díky, jsem ráda vyvolavačem obrazů, taková báseň měla být, ne nenechávat v lidech klid, když město čpí si bzukotem davů
mám i nemám ráda jarní vřavu
co kdybych ti fotku věnovala ke tvé povídce o Doktorovi?
bylo by mi ctí...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Nedokážu vnímat tenhle text jako celek, protože každá sloka, vlastně každý řádek, na mě útočí jiným obrazem. Odnáší si tedy zvláštní pocit znepokojení ze davu vrčícího nudou, oběti motýlů a absintových božích očí.Dík, žes probudila mou fantazii...
Mimochodem - ta fotka by byla skvělá ilustrace ke scifi povídce ve stylu Raye Bradburyho...
|
|