VÝTVARNÁ DÍLA
|
Čekat, až s jarem zavrávorá
za čtyři dny bude rok stará...
Letošní lišky nestihly zalézt
a už je praštilo do čumáku
to neodbytné, sedmikrasé
jaro ve stínu paneláků
po kterém jsou vždy rozespalé
a běhaj v zauzlených vlasech
smýčily spánek ze zákoutí
a zimní srst nechaly v norách
aby mohly na slunku loudit
čekat, která z nich zavrávorá
spadne ti přímo na špičku prstu
tak jako chmýří, když nezná cestu
zeptá se, co jí dáš na večeři
a pochlubí se liščím peřím
potom se utopí v prázdné sklince
bude tě mít za malého prince
až ji vytáhneš za mokré uši
a budeš je chvilku v bundě sušit
možná pak křikneš ve stesku
až skočí po prvním paprsku
Dříve než lišky zvládly usnout
přišel čas toulek na stará místa
ve kterých kdysi pošetily
letošní březen si na to přivstal
možná pro radost nebo zkusmo
rozházel knoflíky pod košili
lišky je ale vytahaly
a zalezly pod novou trávu
protože jarní kožich pálil
jedna se skryla do rukávu
Vzal jsi ji i s tím kusem látky
byla to ona, přišla zpátky
Léta Páně 2015, dne 13.3. věnováno autorem
terezahol
Kategorie: Poezie vázaná
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
