|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Že je pozdě?
Dopadlo bláto na drhnutý práh
na práh, kde přesto zbyly stopy krve
to, jak se cestou toulal napoprvé
s bolavou patou
odhodlaný vrah
Plameny vzplály, v knihách hořel smích
kamnům se zdály samé noční můry
přilétly z dáli, krvelačné stvůry
Pukaly skály – a co lezlo z nich?
Podivná setba, setba zubů dračích
nikdo snad nedbá, jak se nebe mračí
a jak houstne dým
Štiplavě bodá, bodá na pavlači
kalná je voda, málokdo v ní stačí
Že je pozdě?
Vím
Léta Páně 2015, dne 16.3. věnováno autorem
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky moc za zastávku, Jiří...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Když nebe puklo, sypala se hlína
mazlavá, mokrá, červy spojená
Ještě se ukloň, Země připomíná
někdo zas okrad´ tupá polena
Moře se hnalo, rozbouřené víry
šíří se hnědá, nic je nekrotí
Všichni jdou na lov, jak z dob Altamiry
kořist jsou leda tito exoti
Člověk se vzpírá s kvérem vraždit druhé
do srdcí díra
jdeme s dobrodruhem
cestou do pekla
Člověk se vzpírá zase být ten bitý
pole jsou širá
pod nimi jsou kryty
lidskost roztekla
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zas na bratra bratr ruku vztáh
a vrány klon vráně oči klove
nebe pláče purpurový prach
jádro pudla že je atomové
fraktury duší žádají si dlah
cynický smích ve společném hrobě
nové světy jsou prý na dosah
s pány času v rouše Adamově
šílenec má ruku na spínači
o život se bojí v květináči
již i třezalka a pýr
kde s půlměsíce vyznavači
na vlastní smrt má aprobaci
zahalený bohatýr
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Víra je mostem přes zlovolnost... Díky, Doto :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, chce se vzepřít a věřit v lepší časy. Ale ta zlověstnost, ta je tu přímo svíravá.
|
|
|
|
