|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Když se stromy klaní...
smál se všem kukačkám
a uzlil prádlo hnízdům
že bral i střechy?
byl jako louskáček
oči měl pro ořechy
pobratim od krupice
naléval zvuky do náprstku
v kapsách
jen jednu hrstku
pro klanící se stromy
Léta Páně 2015, dne 17.3. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|
|
|
I stromy mívaj vlohy
vzývat si svoje bohy,
asi jim z krupice namelu zimu,
ať si ji nasypou na meluzinu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hezky ti to ladí, když se stromy klaní...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vítr si občas jenom hraje
má okarínu i oko z jinotaje 
díky motýlku za zastavenou
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...aj stromy klonia hlavu
s korunou
kráľovi bez koruny
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jsi někde, kde máš být ...a víš, že vítr má svou moc a rozsypal i noc na jednotlivý stíny?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Moc se mi líbí, Básněnko, tato tvá báseň, i s fotografií, ráda jsem se u tebe zastavila, navodila jsem si u tebe zajímavou, zvláštní a příjemnou pohodu... i když vnímám tvůj text ryze pozemský, přesto mám dojem, jakobych navštívila "neznámou" planetu...
děkuji  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vítr je síla...
čechrá mi vlasy z krupice
podá si listí, když oblékat se chce...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vítr je barbar
co češe vlasy
na medůzu
když má náladu
přivane můzu
a když ji nemá
pouští hrůzu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jak krásně zpíváš básníku
slova jsou jako krupice
letí jak peří
chvilku se točí vírem
že znějí občas mírem a tesknou mají notu?
že vítr změnil šalmaj a sáhl po fagotu?
mám kapsy plné údivu
nad jeho písní
leč poslouchám ji s chutí...bez bonmotu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
v úctě, bázni či pošklebku klauna
praská kůra přes ohnutý hřbet
skřípot větví láme trylky fauna
že louskáček mu ladil klarinet
zas probouzí se listí zvolna tlící
snad zvědavostí, vzdorem nebo tím
že v božích mlýnech mele na krupici
své verše vítr, básník, pobratim
*
|
|
|
|
