Když trny korun lásce nařídí to
být skryta v hradbě oprýsklého zdiva,
až cestě křížů připadne to líto
verš zoufalý že s vyděděncem zpívá

Tvář v předklonu jak poléhavé žito
vzkaz pravdy vepsán sudby do kladiva
kyvadlo srdce však dosud nepřibito,
propasti hříchu, buď mu milostiva

Jen skřivan v pění trylku nepokoje
zabloudí zřídka v ztichlé předměstí
zářný čas, zdá se, prchnul od orloje

kde oči tenkrát setkaly se dvoje
v mystice postav dávných pověstí
Bard sonetů a poetická Chloé