Neviditelná, až temně ryzí,
kráčí naproti a stejně mizí.
Plápolá ouvratí, v rýmu cizí,
přemalovaná do bílé břízy.
Šlehaná, šrámem, po stínu věrným,
hořící, dřevěná, svitem černým,
zabořená chladem v závěji zim.
Ona jsem, zamilovaná, souhlasím.
Pro slabiky zpívám píseň tichou,
nahlas křičet, tančila bych s pýchou,
větu rozvázala pod řeřichou.
A malovala jen barvou lichou.
Vrací se místa, sudé krajiny,
nebylo, bylo. Jó, nejsme jiný!