|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Pro pohany...
Je jako obálka
a nebo oheň pro žetony
že plane v kříži
a zná nadšený zvony?
je jako
olej
pro rozpálený lýtka
probuzená
plane
znenadání
dřevěná
hoří
snítka
Léta Páně 2015, dne 12.4. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|
|
|
motýlku, skoro je ten koment na samostatnou báseň, díky  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
bosou nohou píšem
pamäte do tráv
noc má chuť zvláštnu
už plamene razia
cestu si do skál
oblohu zažnú
v zamate hviezdy
horiace lýtka...
prvá je vždy divoká
aj keď býva plytká
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pohan a pohanka...voňavá:)
Nádherná!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
veľmi pekne dohorela záverom :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
snítka posnídá
ranní rosu
a s ní dá vale
plameni
přelstí i kosu
zubaté
co nepozvána
uvízla nohou
ve třmeni
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
já že bych byla nesmělá
kampak bych došla
než bych se poměla...?
mám stopu hořlavou
a neznám dým
mám ráda tvoje básnění
a každičký tvůj rým |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
a to jsem moc ráda, juchů... nálada se muší paninko udržovat v dobrých rukou krále Miroslava, sláva nazdar výletu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nesmělost vstoupit tam do závětví
nesmělost hledat tam v dlani hřeb
fantazie přehřátého dětství
stopou lánu červenavých řep
nesmělost tu lásce cestu klestí
než sudu vášně vyražen je čep
přímou ranou bez studu a bez lsti
barvu zábran klátí drvoštěp
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Amen...chtělo by se dodat, ale to už by nebyla básnička pro pohany  Zvedla jsi mi, děvče, moji chorou náladu, a ukázala směr, kam jít načerpat energii...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
je jako zem
možná je pod nohama
je jako pocit
a navždy bude s náma
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dřevěná shoří
popel dá zemi
průzračná zůstane
provždy
a pro kořeny....
|
|
|
|
