|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Naivní jaro
"Jaro se šeří" jak napsal Marek a já dodávám i jaro bývá naivní.
Je kdesi smích a raší nová tráva
pahýly stromů s cáry lidských těl,
lahve bez džinů, bez elixíru
tu zlou kdy ještě horší stíhá zpráva
Vesmír zlobí se a motýl odletěl
ze stepí maskovaných bohatýrů
Okna dokořán, nikdo u klavíru,
nečeká slavík, že Máj by růži pěl,
a sprejer sundal stěně heslo „Zdrávas“
Snad exekuce postihla zde lyru
že místo strun se ladí hlavně děl
kde sladkou lží je ochucena káva
Tak historie, zdá se, znovu omládne,
naivní Jaro však sotva odhadne
kdy zbraň zas vstoupí do zamčených škol
Hrst rozsudků pro virtuální hlad? Ne,
pro blízkost komet létajících za dne
a „sursum corda“, jak praví apoštol
*
Léta Páně 2015, dne 28.4. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
Jasný příklad toho, jak klasické pojetí poezie dokáže oslovovat i v současné době.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Rádo se stalo, Jiří, tohle mě nenechalo chladným :-))) Tady reakce zkrátka musela přijít :-)))
Krásný slunný den všem tu :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dík, Marku, za rázný rytmus do dalšího společného kroku.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Léto za rohem, však kosu klepe zima
vždyť již tolikrát spálil květy mráz
snadno tak život něco zmaří
V srdci nebohém jen nábojnice dýmá
kdo si toužil hrát, tomu lámou vaz
na bodák
pravdu berou lháři
Mluví o bohu, však satan na oltáři
jimi promlouvá o nádheře krás
uvěří ten, kdo trvdě dřímá
Snést to nemohu, jak zvítězí zas tmáři
a krev ve smlouvách bude duši krást
pak zazní sten
prý vše je prima
Zas učitelé nám budou říkat bludy
do slepých uliček lákat svůdným: tudy
Mars lepí známku, známku na dopis
Krev zpitomělých - ta značí konec nudy
opět nám chybí lék
první padne chudý
a na náramku
stojí: pro nobis
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...taky bych raději z těch oken slyšel hru na klavír.
Dík, lajko, že jsi četl s pochopením.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ach tie okna dokorán  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Může být pro autora větší uznání než živá prezentace díla před publikem?
Jistěže že souhlasím a pokud to vyjde, máš můj dík.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiří, tahle, hle, skvělá je. Mám chuť ji přečíst na našem novém třebíčském pořadu S hudebníkem Josefem Gulšbauerem. Dovolíš?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
že neposedné nejsou jenom komety,
kdo ví to lépe, když ne ty
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
co dodat
že komety jsou neposednost sama?
že jaro pořád stejně kvete?
i varhany mám ráda...můj ty světe...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
I tu nejmodernější hudbu, Lucie, lze prý zahrát na varhany.
Tak to zkouším i se slovy...
Dík za milý komentář. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiří, u tvých textů mě nikdy nepřestane fascinovat spojení klasické formy se současností a tvůj všeobecný rozhled.
skvěle napsáno, díky.
|
|
|
|
