Léto za rohem, však kosu klepe zima
vždyť již tolikrát spálil květy mráz
snadno tak život něco zmaří
V srdci nebohém jen nábojnice dýmá
kdo si toužil hrát, tomu lámou vaz
na bodák
pravdu berou lháři
 
 
 Mluví o bohu, však satan na oltáři
jimi promlouvá o nádheře krás
uvěří ten, kdo trvdě dřímá
Snést to nemohu, jak zvítězí zas tmáři
a krev ve smlouvách bude duši krást
pak zazní sten
prý vše je prima
 
 Zas učitelé nám budou říkat bludy
do slepých uliček lákat svůdným: tudy
Mars lepí známku, známku na dopis
 

 Krev zpitomělých - ta značí konec nudy
opět nám chybí lék
první padne chudý
a na náramku
stojí: pro nobis