Krzystofe, píši ti psaní - nic převratného - jen pár řádek. V podstatě bych si vystačil i jen s lístkem, co se kdysi dávno dal poslat za padíka. Dnes už nemáme ani padík a nejspíš už ani ten jednostranně strohý lístek ne.

 

Tak co s tím?

 

Máš tam na druhém břehu vůbec signál, nebo aspoň mail?

 

Nemáš?

 

Ale net snad jo.

 

Víš, já bych si tě totiž děsně rád přidal do přátel. Ve své beznadějně prázdné ksichtoknížce totiž žádného opravdového přítele nemám. Kdybys mé přátelství přijal, tak bych ti poslal následující vzkaz: Díky za Veroniku, za Modrou i za film o lásce, byť byl jen krátký.