Touha vzlétnout
neplácat se v blátě
proradných slibů
nešourat se při zdi
pokálené zoufalci
nenechat se děsit
nočními můrami
nekrčit se před těmi
kdo parazitují na duši
zapouzdřit se
v duchu bource
z moruší
a
navzdory všem
žít svým vlastním
životem
Léta Páně 2015, dne 12.5. věnováno autorem
Dagmar B
|
|
|
|
|
|
|
|
zase jsem zapomněla na avízo, tak to vidíš, lítám, lítám a blbnu  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ikaros doplatil na hloupost
to se tobě nestane Ikarko |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nejsem Ikaros 
mám svoje křídla a taky nos...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
a to zatraceně nad věcmi
kéž by křídla neprořídla
proto pijme ze zřídla i vřídla
létá však i ten kdo paže
řádně maže
baže
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
chtěla bych mít tvá křídla....místo nich mám paže, ale i tak létám |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Přesně tak, Jiří. Život by neměl znamenat živořit, ale užívat si  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V té "výšce" jsem zapomněla na avíza |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
narovnat se, nebýt třtinou
smutkem sežehnutá step
je čas spustit píseň jinou:
život, láska, hry a zpěv
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, Hani, tvá slova mě poponesla o kousek výš |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jo, povznést se dá i bez letu a tvůj objekt doprovázený slovy se k výšinám natahuje nejen fyzicky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky za tvůj lichotivý dojem a mimochodem díky i za novou kategorii objektů, kterou jsem si vydyndala. To motto je třeba naplňovat stále a neumdlévat příliš, i když se občas síly tenčí |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, to zní jako dobré motto pro život. Teď už stačí jen mít dost síly je naplnit...
Tvůj objekt ji už od pohledu má...
|
|
