"Jsem jako člověk!" řekla hvězda

 

Jednou se vrátím

a ukážu lidem

co jsem milovala.

No vidíte, by mne nenapadlo, že je něco jinak. :) A momentálním stavem to asi není, ten stav je už delší dobu pořád stejný. Akorát začíná přituhovat, ale mé básně to nikterak nezasahuje, pokud to na mě vyloženě nějak vyhroceně nepřijde. Jistý člověk mi připomněl období hvězdy na příkopu, tak jsem to stylizovala znovu do této galaktické image. Jestli neohrabaně, to nevím, já cítila, že jednám správně. :)
Díky všem za návštěvu a komentář. :) A Helen ráda po dlouhé době "vidím"! :)

Mně se líbí moc, je nádherná, plná snění a vlídného zamyšlení v osamocení... nerozumím kritice, možná není technicky dokonalý - to neumím konkrétně v této básni posoudit, ale nač texty, kde musím zdlouhavě pátrat po jeho smyslu a kolikrát z něj z toho důvodu pro mě čiší chlad a umělost, nebo  jen aby se vešel do škatulky, anebo jsem zkrátka analfabet, co neumí číst, bohužel...  této tvé básni v próze, Vivi, rozumím, nezměnila bych na ní snad ani písmenko, je přesně jak  má být, abych se dostala do tvé představy, je pro mě krásná, ale možná jsem zůstala tak trochu dítětem, které rádo sní a touží obejmout celý svět... jako Ty a tvoje Jitřenka... ano, určitě by se líbila dětem! :-)

Nijak špatně, Vivi, Tessa a Dota to naznačily trochu i za mě, prostě tentokráte mně Tvé verše přišly poněkud méně ohrabané než jindy, možná ale o to více byly odrazem momentálního stavu Tvého rozlítaného já.

Vivi, ty umíš hrozně hezky básnicky povídat. Dneska mi ale přijde až moc upovídaná. I když i takovej je život a básně jsou jako život sám.

Díky, uvidíme, co ze mne vyleze příště. :)

Přiznávám, tahle mě neoslovila jako ta minulá. Je v ní ale pár nevšedních obratů. Text na mě působí víc epicky, takže bych místo občasného nepravidelného rýmu klidně uvítala rým žádný čili spíše verš úplně volný. Můj dojem.

Děkuji za návštěvu a zanechání pár slůvek. :)
Špáďo, nevím přesně, jak si mám tvůj komentář vyložit. :)

...nebe je ve všem a poezie je zrcadlem všeho.

Tedy i nebe...