|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Snad právě pro tu plástev medu...
Snad právě pro tu plástev medu,
co stéká se rtů ve verších,
já představit si nedovedu
svět bez krásných dcer Eviných.
Snad pro naději s nebe slétlou,
motýlky touhy v očích tvých,
líbat chci ústa, růži vzkvetlou,
ač do vlasů mi padl sníh.
Život jak bílý koník pádí,
chvilinku nezůstane stát,
vzdor letům k něze mne to svádí,
smím se rtů tvých smích ochutnat?
Léta Páně 2015, dne 28.5. věnováno autorem
Shimmir
|
|
|
|
|
|
|
|
I já Tě zdravím, Špáďo! Je milé, že jsi dal přednost mým vešům před sladkými třešinkami v aleji...  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky za publikaci i za krásné verše! Jo a taky za opravu té nóny...Měj se fajn!  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
voní med jak kose tráva
koník skryl se do lučin
v keři pavouk přitakává
že přírody jsem prostý syn
motýl touhy na okraji
vážné sovy mih se stín
plástve medu včelky Máji
v přírodě, jejíž jsem syn
vítr ztich a slunce pálí
líný líně plave lín
zadumá se vrba zda-li
přírody jsem věrný syn
dívek rty, jen mezi námi,
příběh co znám pouze z kin
let vážky ztrnul nad vodami
přírodou jde její syn
ty, motýlku, vrbo, včelko,
víte že jsem bratr váš
v duši klid a v srdci mělko
když s listím hraji mariáš
*
|
|
|
|
