Nevím, na co tu ještě za červen narazím, ale tohle je můj kandidát na báseň měsíce.

chce se mi říct „no právě!"

nádhernej závěr, hanele, až hrůzostrašně ses mi trefila do vkusu :)

Víš, co mě napadlo po přečtení? Jestli už o mně někdy nějaká taky něco napsala. Vlastně bych si přál, aby jo, protože potom bych si přeci mohl nárokovat pocit spoluautorství, nebo asistence, nebo jak to vlastně správně nazvat…  Autor může zkusit napsat povídku, fejeton, kus automatickýho textu, ale technika psaní poezie skrze ženu, hmm  to je úplná literární výzva :-)  
 

díky vám, mí laskaví čtenáři - připadám si jako poetické batole po té době   a o komentářích jako jsou ty tu, se mi ani nezdálo  

Jediný svého druhu...bezpečný jak padák bez popruhů...jako bych ho měla před očima, tuláka po hvězdách a srdcích. Nedlužím mu nic a on mně dvakrát tolik...

Básnička do šuplíčka...

laskavá bestie

krutý svatoušek

černá hostie

milý antoušek

suchý splav

srdcedav

 

 

Každá báseň, myslím si a přeji si, by měla mít pointu. Tahle Tvá ji má - úžasnou.

pak že ti to nepíše... tahle je přímo uhrančivá!

bílá čára na zdi, černá vedle ní...

(jak primitivní, vím,

pro báseň hořce něžnou)

on býval ledasčím

(a není poslední)

ty zůstala jsi kněžnou

*

 

...hm, tak tohle je luxusní poezie. Líbí se mi ty drásavé protimluvy (padák bez popruhů, zubatý kojenec - ten je zvlášť děsuplný).