prolog:
    
     když končilo léto pohroma se stala
     po kotníky v mydlinách
     jak solný sloup stála
 
     ony totiž u myčky netěsnily gumičky...
 
               Jak všimli jste si v úvodu
               Toto je: Óda na vodu
 
ona:
     něžná jako prvosenka
     (žádné šaty žádná podprsenka)
     zapne myčku zapne pračku
     oděna spoře u sporáčku
     pije whisky smaží řízky
 
     jenže… (a už je to tady)!
 
viz prolog
 
     přes veškerou snahu voda dolů teče
     vytírá ji v stoje vytírá ji v kleče
     ach běda!
     proud zastavit se nedá
     přes veškerou snahu končí u souseda

(a možná si i vzpomenete: 

– „pije whisky smaží řízky“- někdo bude bez oběda)
 
on:  přihnal se jak zběsilý
     ze šosů mu kape
     že nebyl zrovna zdvořilý
     to snad každý chápe
ona:
     pustí hadr na zem
     pomyslí si chuděra
     že má co činit s grázlem
     však netuší co on
     v příští chvíli udělá…
 
viz:“ něžná jako prvosenka…“
 
on:
     zadíval se jí do očí…
     (a že ty oči byly)
     a už tam zůstal navždy
     (alespoň pro tuto chvíli)
     princ to sice žádný nebyl
     to poznal by i každý ehm…každý
    
     však že byl ale mužem činu
     bez zbytečné abstrakce
     hned se pustil do akce
     a zapojil se do úklidu
 
ona:
     když pohroma zažehnána

     "bóže jsem to ale nána"
 
on:
     laškovně přivřel pravé víčko
     (pomyslel vlk na kůzlátka)
     a ke stropu už letí zátka
     „kdo by to byl do vás řek
     taková miss mokré tričko“
     zarděla se děva
     v tváři nach a nevinnosti pel
     je řízek sice na uhel
     leč odměna ta byla sladká
 
epilog:
 
     vkrádá se zima
     i myšlenka se vkrádá
     a při pohledu do zrcadla
     jednomu snad zdá se
     že ta mrcha gumička
     netěsnila zase…