slyším tě...
ostrým tónem písku
připomínajícím smrtící flétnu
osamělostí termitišť
suchou trávou
s klíšťaty
odpadlými z hostitelů
bečícími kostmi zatoulaných mláďat
šíleností stáda
klimakterickými hyenami
podlostí bezuchých fenků
máš rudou hlinku
tamtamových šelem
slyším tvůj nápěv
uvnitř
bílá jen
zvenku
Léta Páně 2015, dne 19.6. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|
|
|
kraj světa a písmo rudých hlinek
mám svý maso
termitiště z činek
i suchou trávu...
slyšíš... jak v ní vítr píská melodie?
apage satanas
i šelma občas v napajedle pije
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
když vibrace zní ve všech údech
a srdce není mrtvej sval
kdo by se tamtamů pak bál?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rudkou kreslíš hlinku a s ní celej kus světa
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Když zvuky
tamtamů
rozvibrují krev
vášní
jak za krysařovou
píšťalou
táhnou se
prostopášní
Však klíšťata
obžerstvím omámená
lupnou jak lusk
když odvrhne je
podvedená žena
Pak rudě píšou
cizí krví v agónii
svou poslední lež:
totiž že ještě žijí...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
znám úder
a prsty znějící
tamtam ruchů
i hry
mám totiž hlinku
natírám barvu pomalinku
slunce zatápí rudou
ještě se žije, pro africké melodie...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
když dudlíku jsem odrost, plínce
pak dětiským se vyhnul hrám
rád jsem chodil do zvěřince
a bušit chtěl na tam tam
|
|
