|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Autogramy...
tkám babí léto
mezi ukazovákem a palcem
úžas se loupe jako zralé jablko
kašna v levé dlani má podobu plachty z opery v Sydney
v měděných kloubech keltské flétny
praští
lepkavá hmota
zázrak
tma
tíha
vděk?
lůžka vln pohltila srázy
tak jako jména
rozbitá po extázi...
Léta Páně 2015, dne 25.6. věnováno autorem
básněnka
|
|
|
|
|
|
|
|
Autogramy.
Pár za život nám jich stačí.
Ať studánek či ty ptačí.
A každý z nich je zázrak, věz že jo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
však já vím, že rozumíš...díky Dájo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nádherná, vzala mi slova i dech  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dík, jsem ráda, že se ti líbil i nadpis...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jo tahle je dobrá, snad protože mnou krásně prokouknutá, taková galerie s dynamikou. Mně osobně to nejvíc bere od kloubů dál.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jsou vlny houpavé a ty co smáčí
život je extáze
autogram
i bez bodláčí...
ne nemám arytmii...
jen kašnu, ze které živí pijí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
kašna jejich dlaní
přetékala
drsná vibrace keltské flétny
ladila s arytmií zázraku
nesrovnatelným
s plachtami babího léta
*
|
|
|
|
