na malém prostoru jsi vyjádřila celý příběh, a že je mírně popisný mi vhovuje, mám to tak rád :-)

Díky za zastavení i podporu 

pro mě jasné, příjemné, i přiměřeně poetické :-)
 

Souhlasím , já taky ne, ztráta času. A vracím ti to přání nadhledu. Teď jsem si jist, že ho potřebuješ víc než já

Rozumím. Zatímco ty pouze vypouštíš páru, já si dovoluji na to reagovat. Sorry, ale o diskuzi na této úrovni opravdu nestojím. Howgh. 

Díky, Ivuško, za souznění 

jistě bylo lze očekávat na komentář podobnou odezvu. Jako v tom notoricky známém Borovského "kdo si nechce hubu spálit----", no nic. Přece jen malá drobnost. Já jsem hodnotil výhradně tvoje dílko, dokonce jsem to i patřičně zdůraznil. A ty si klidně hned osobuješ právo dávat mi jakási doporučení, snad se i pokoušet i vykreslit můj morální profil.

A to už osobní do značný míry je, jestli rozumíš.

udatní lvi si v nás dvou řvali

ne nejsme malí

jen žízeň obrátila poušť

život je rozkoš

 

 

košatí-li
 

Díky Helen za tvá milá slova a krátkou výstižnou charakteristiku  milostné poezie. Jsme na stejné vlně 

Lidé mají různý vkus a různé názory, někteří rádi vypouští páru. Jestli ono by ti nebylo líp v nějakém prostředí na vyšší úrovni, abys "nemusel" číst ty blbosti, co ani poezií podle tebe nejsou. Ale možná ti právě toto vyhovuje a proto to děláš, nevím. Neberu to vůbec osobně, myslím, že je to spíš tvůj problém. Přeji ti hezký den a více nadhledu a životní radosti.

Omlouvám se, prosím, opravuji: 

hic sunt leones... hic sunt leones... hic sunt leones

 

děkuji, Dagmaro :-)

 

Krásný den! 

.. mně se tvá momentka líbí, Dagmaro, domnívám se, není pokaždé nutné velkých obrazů a slov,  k nadzvednutí závoje, jenž zastírá oči, k  proražení jílu v uších... abychom viděli, slyšeli... i život se přece skládá ze střípků...

 

nebo tu za chvíli zůstanou jen osamělí pěvci, už tak sem téměř nikdo nechodí a nečte, stačí pohlédnout na on-line návštěvnost (výjimečně bývá 5, většinou tak 1 - 2), což je, myslím, velká škoda... hic sun leones! :-)

 

moc pěkné...

já fakt nevím, jestli toto víceméně sdělení nebo podělení se o pocit patří do kategorie poezie volná. Dokonce jsem přesvědčenej, že nepatří do žádné kategorie poezie.

V nijakem případě nechci bejt zbytečně příkrej,dlouho jsem tu nebyl. Než jsem napsal tenhle komentář, přečet jsem si i jiný tvoje věci tady a mnohý nad tímhle lítaj o moc výš. Jak říkám, jsem tu po delší době, pročítám si díla a komentáře pod nima a všude vidím jen chválu nad každou blbostí. Jsem tím trochu zaskočenej, zdá se mi, že dřív to tak nebylo. Promiň, není to nic osobního, jen jsem náhodou vypustil tu páru právě na tvým nádraží

...a terra incognita otevřela svou náruč...pro dosud nepopsaný list...