Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Ticho
Ticho - vzácný poklad dnešních dní...
Slyšíš ticho? Tiká.
Tik - tak, Tik - tak
Štěstí - zmar, život - smrt...
Vnímáš ticho života.
Cítíš život ticha.

Vnímáš nyní ticho všude kolem,
absolutně čisté nezvučno.
A chceš splynout s tímto s tichem ve spojení holém.
Teď i tlouci srdcem neslušno.
Nechceš vůbec dýchat, toužíš nenarušit klid.
Jak je pouhé tvoje žití hlučné!
Náhle nechceš hlučně žít.
Rád bys v smrti stal se částí ticha kolem.
Tvůj život by přestal býti morem,
který svaté ticho v hluku prach vždy promění.
V ticho vemřít - to je pravé zrození!
Léta Páně 2015, dne 21.7. věnováno autorem Michal Jakl
  
2.8.2015 | 19:18    nana

na to, že píšeš o tichu, si v tej básni trochu viac než hlučný :)... veľa nefunkčných slov a málo nápaditosti... a forma, do ktorej si to natesnal, ma tiež nejak nechytila... každopádne musím súhlasiť s hlavnou myšlienkou... ticho je vzácne :)
 
1.8.2015 | 22:06    Sendy

Pro mě trochu nepřehledné, mnohoslovné, přetichované. Vidím snahu o rým, ale radši bez něho než takto. Chtělo to asi ještě trochu proškrtat, aby myšlenka neutonula ve zbytečných kostrbatostech a archaismech.
24.7.2015 | 18:24    Špáďa

Tvé ticho krásně mrazí. // V tichu jsme duší nazí.
21.7.2015 | 22:05    JC senior

Často toužíme po zvuku, zvaném ticho.
Přichází, uklidňuje a nakonec děsí.
A jednou nám ticho představí nekonečno.
*