|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
za Vidnavskou zástrčí
mříže zámky
vnitřní strany plotů
dveře bez klik
schody třídy
křik
neklid
a tak trochu strach
z tolika živých výčitek
ze všech dávných vin
nahromaděných pod společnou střechou
uklizených někam stranou
do kláštera
z něhož zbylo už jen jméno - pro ulici
uvnitř
svěřenci jimž se nevěří
potomci o něž rodiče nestojí
děti o které se ani jejich vlastní matky - nebojí
na místo jmen pouhé funkce
vepsané do dveří
to aby se nepoznalo
kdo za to všechno
zase
může
Léta Páně 2015, dne 23.7. věnováno autorem
Kendy
|
|
|
|
|
|
|
|
Některá nevšední místa se mi pletou do cesty, tak nějak sama od sebe. :-) Trochu jsem to rozvedl, ale říkám si, že to je na samosatný příspěvek.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
To musel být silný zážitek. Nevím, jestli bych se k takové návštěvě odhodlala.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dagmar B:
Tvá úvaha má logiku a dalo by se říci, že s tebou souhlasím, co se budování žebříčku hodnot týče. Nicméně nekoreluje s mou osobní zkušeností, která je následující: téměř nikdy v životě mě žádný mladý člověk nepodrazil nějakým zásadním a rafinovaným způsobem, což se o těch starších lidech říct nedá.
Svědomí je obtížně uchopitelné téma a já bych řekl, že je to jedna z vlastností, se kterou se každý člověk zkrátka narodí. Každý ho v sobě má a může, ale taky nemusí, v něm vyrůst. Je to přesně ta věc, kterou nelze pouhou logikou a racionálním uvažováním úplně vysvětlit, podobně jako krásu, lásku, pravdu a nevím co všechno ještě. Mám vtíravý pocit, že ve svědomí se prostě asi musí trochu věřit.
Hesiona:
Abych se přiznal, tak jsem to psal bezprostředně po shlédnutí Requiem pro panenku... Vyskočila mi před oči má návštěva Vidnavského ústavu, ty popsané dveře a pocity se kterými jsem odtamtud odcházel.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Drsná... připomenul jsi mi film Slavíci v kleci...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Řekla bych, že svědomí souvisí s žebříčkem hodnot, které si člověk postupně vytváří vlivem výchovy. Proto jsou taky mladí lidé tak snadno zneužitelní různými mozkyvymývajícími ideologiemi: Hitlerjugend, komsomolci či svazáci (viz třeba Kunderův Žert) a nejaktuálněji děti cvičené IS. Vztahy k ostatním lidem, nebo i zvířatům či prostředí se člověk učí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuju za zastavení. Tvá reakce mne přinutila k zamyšlení nad tím, zda je svědomí vlastnost získaná, nebo prostě vrozená. Zda je možné ho nenávratně ztratit, nebo naopak nikdy neobjevit? Je bytost bez svědomí ještě vůbec člověkem... ale raději toho nechám, protože otázky tohoto typu se nápadně podobají minám, ty se také snadno kladou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Působivá, do svědomí se nabourávající. Potíž je, že ti, co by měli svědomí nejvíc zpytovat, ho často nemají.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ukazováčkem si netroufám, já raději jen slovy…
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...jsou místa přetékající emocemi a těch, na něž by bylo možné ukázat prstem za vinu, by bylo asi víc.
|
|
|
|
