LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

výheň

... nekončící...

vykvetlo bodláčí na našem úhoru
žár prsty dychtivé natáhl k obzorům

a poledne praskotem znělo

sama a bez vláhy zůstala
krajina vyprahle zoufalá

už havran sed´ na její tělo

do sebe schoulena nechá se větrem rvát
dávno už zapomněl chladivý prstoklad

když zamkl oblakům ústa

A obchodník s deštěm? Ten netuší
že prach se nám obtiskl na duši

že zůstává vyschlá a pustá

Léta Páně 2015, dne 12.8. věnováno autorem Tessa

Kategorie: Poezie vázaná


	14.8.2015 \| 19:55 Hesiona

			Zajímavý rytmický vzorec :)

	13.8.2015 \| 12:06 Tessa

			Jsem ráda, že jsi četla ( i když tohle nemusíš) a přidala svůj postřeh.

	13.8.2015 \| 11:36 nana

			pekná personifikácia - tá s havranom a telom krajiny - nato, že je to viazaná záležitosť a pomerne explicitná, čo zvyčajne nemusím, sa mi tvoj text celkom pozdáva :)

	12.8.2015 \| 23:10 Tessa

			Dík, live a Doto, že jste se tu stavili...

	12.8.2015 \| 22:14 livebet

			tebe ty vedra teda berou. Za mlada jse byl dobrovolnej hasič (rozdělovač 2B) Ta kdyby něco...

	12.8.2015 \| 21:55 Dota Slunská

			Je to tak. Ale už se to lepší, dneska mi poprvý úplně nelehly hortenzie... :) Jo, z deště se napije a ještě prach a špínu smyje.

	12.8.2015 \| 9:19 Tessa

			To teprve uvidíme. Dík za vpuštění.

	12.8.2015 \| 9:15 Sendy

			Až zaprší, bude líp. S krajinou. Jestli to pomůže duším, to si nejsem tak jistá.