Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Poslouchej


Takových pocitů jsou tisíce
však jeden milý mi je víc
to když strom svými lístky šumí
snad zní tak tanec létavic

...
Poslouchám…
Slyšíš?


Jsou i chvíle
kdy ztrácíme se ve tmě sami
najednou se zas přiblíží
ten pocit kdy šum křídel mámí…
přibijí bolest ke kříži


...
Vzpomínám si jak lítala jsem kdysi
v zástěrce co mi křídla dala
vznášela jsem se nad loukami
a vesele se všemu smála


To au už dnes jen zdá se mi
i odřená má kolena
když anděl chodíl po Zemi
prozradil mi co znamená
ta chvíle něhou celá bílá
kdy na klín si mě posadila
maminka…


...
Takový pocit často mívám
snad potkáme se vzápětí
když šum co mezi řádky tuším
až k mému srdci doletí…
Jsou chvíle kdy mi je tak hezky
jindy zas bloudím v bodláčí…


Vím však
že
andělé nemají křídla
a na lidi se nemračí
Léta Páně 2011, dne 21.3. věnováno autorem Marcela
  
5.2.2012 | 15:45    Marcela

> za cílenou eskalaci drobného sporu v komentářích a následný osobní útok na uživatele

Směšné... lživé, urážející...a "nezapomenutelné posouzení" adminy LW.
5.2.2012 | 11:15    Marcela

Žádám o smazání posledního komentáře z 26.5.20011 16.13 Ze stejného důvodu, jaký je uveden u posledního textu Jindry - to je na základě pravidel LW -Není však dovoleno v komentářích spamovat, slovně napadat a urážet ostatní uživatele, či porušovat platné zákony ČR.
Komentáře a kritiky, které porušují tato pravidla, budou administrátorem smazány.
26.5.2011 | 15:47    Cinda

@jardaJJ napsal:

ADMIN KOMENT:
navrhuji BAN
avi adminům, zdůvodnění bude následovat


okí, souhlas. Začíná se tu poslední dny tvořit díky porýpávání poněkud méně příjemné prostředí, je třeba aby aktéři trochu vychladli.
26.5.2011 | 15:37    Cinda

@Marcela napsal:

"šuměnka" mi připomíná jen papírový sáček s šumivou náplní.


V kontextu s ostatními tvými komentáři z poslední doby chápu tento výkřik jako osobní útok na jiného člena Litwebu, což je proti pravidlům těchto stránek a nelíbí se mi to.
Lze komentovat díla druhých, lze obhajovat vlastní, potud v pořádku, ale zde už cítím povinnost zasáhnout. Každý bychom se měli zdržet osobních výpadů, či jakýchkoliv antipatií, Marcelo.
26.5.2011 | 15:14    Marcela

"šuměnka" mi připomíná jen papírový sáček s šumivou náplní. Jako děti jsme si ho sypaly do vody...se šuměním křídel, nebo listů na stromech tento výraz nespojuji.
26.5.2011 | 13:46    šuměnka

když strom lístky šumí
a šum křídel mámí
pak nikdy nejsme sami
ač dva si nerozumí...
21.3.2011 | 17:02    Marcela

O souznění je tahle básnička...o setkávání s lidmi, kteří dokáží tiše poslouchat.. o mém i jejich dětství...o bolesti, která se léčí vírou, o umění mít rád, které do nás v dětství vkládají maminky a lidé, kteří nás obklopují a milují... ne každáý má to štěstí, můžete namítnout a jistě budete mít pravdu. já ho ale měla i přesto, že mi chyběl táta, naučila jsem se "poslouchat" a pochopila jsem, že andělé křídla nemají.

Moje "andělská" tématika je bez kýčovitých obrázků nádherných bytostí s křídly. Moji andělé jsou úplně "obyčejní"...pár jsem jich potkala.
Děkuji vám všem za zastavení a milé komentáře.
21.3.2011 | 16:52    Sendy

Když jsem psala první komentík, četla jsem tvou básničku prvně. Teď jsem ji přečetla znovu dvakrát a musím říct, že pocity ve mně vyvolává pořád stejné. Vlastní vzpomínky. A je jedno, že -jak jsem prvně psala - mými loukami byly městské ulice a mým bodláčím vlhké a temné sklepy předválečných německých činžáků. A pokud jsem měla dojem, že první dvě sloky jakoby k básni nepatřily ... a já ti věřím, že patří ... Je to tím, že autor dává do svých textů (hudby, obrazů, soch...) kus své duše. Jsou věci, které ví jen on, a čtenáři (posluchači...) tak aspoň zbývá prostor pro vlastní představivost. A to je na umění asi to nejdobrodružnější.
21.3.2011 | 12:20    Dota Slunská

Andělení není jednoduché. Ale patří sem, ano, zvláště ti, kteří „nemají křídla a na lidi se nemračí", ti jsou inspirací převelkou. Líbí se mi, že těm z tvých veršů, necrčí z existence zbytečný patos a zkamenělý duch. :)
21.3.2011 | 9:53    newivo

Poměrně zdatně se potýkáš s poetikou a není Ti cizí ani smysl pro rým, dílem probleskují optimistické plamínky, což je u poetů poměrně vzácné koření. "Andělskou" tématiku jinak moc nemusím, závěrečná sentence jí ale dala pozemský rozměr.
21.3.2011 | 4:09    JC senior

Takový pocit často mívám
že andělé mi půjčí křídla,
já letím, letím někam jinam
a nikdo z nich mi nestačí,
kolem žádné nejsou kříže
a nekvete strach v bodláčí
***