Upřimná kritika (sdělení názoru) žije asi jen mezi blízkými přáteli a na neveřejné úrovni. Ovšem pozdvižení obočí či pokrčení ramen u ledabyle napsaného díla je vhodné. Atora buďto vyburcuje, nebo odejde. V obou případech je to na prospěch webu.

...jó, moc pěkně zpracované téma "horký brambor". Nepochybně je těch rovin  vnímaného textu a artikulovaného názoru na něj víc. Připouštím, že jsem vedena snahou na jedné straně nezamlčet to, co mi na díle vadí, ale jako důležitý cítím způsob, kterým to ventiluju. Docela mě mrzí, zůstane-li nepochopen, či zraní.

Tvých "dárků" Marci, si vážím a nejen já tady na LW.

Předností LW je to, že si člověk musí pořádně rozmyslet, co mu věnuje. Tento "dárek" totiž nelze vzít zpět :-)

 

 

To je, alespoň dosud byla, největší přednost LW. Doufám, že to tak i zůstane.

Dík, Hesi, za dialog.

Jenže co s tím? Prchla jsem z literárního serveru, kde se začala prosazovat drsná a agresivní kritika za každou cenu. Jenže úplné bezvětří asi taky není dobré...  Je pravda, že na Litweb se takové ty úplně začátečnické veršíky ani nedostanou, všechna díla mají určitou úroveň.

... a tak raději mlčí (za bukem) 

Dík, Hesi, za souhlas. 

Máš pravdu, Jiří. Když člověk vidí všude jen pochvalné komentáře, tak se tak nějak ostýchá, napsat něco neoslavného...  Aby nebyl za hnidopicha. 

Kdo seje vítr, sklízí bouři, kdo seje chválu, sklízí nadšení...

rád bych se mýlil

Chválit, nadšeně vykřikovat... častá odezva jakéhokoli díla, proti tomu potměšilé mlčení, aby se náhodou autor neurazil. Nemoc zřejmě všech litrárních webů, ale i často osobních životních situací.

Děkuji, Doto, za pochopení mého, nikterak překvapivého sdělení.

slepá bezkritičnost je stejně nesmyslná jako ta úskočná