myslím, že tunajší komentátori sú na teba až príliš milí... tento počin totiž pripomína telenovelu bez hlbšej myšlienky a nápadu...

beriem to ako istý druh psychohygieny z tvojej strany... na zverejnenie to však rozhodne nebolo... prepáč, ale to je môj názor
 

Neřekla jsem, že tam není myšlenka. Jen je možná podaná způsobem, který čtenáře nenutí si ten text zapamatovat, nebo třeba schovat do šuplíku a vracet se k němu.

Říká se, že nic není starší než včerejší noviny. Já bych řekla, že nic není starší než právě přečtená báseň na literárním serveru (pokud není napsaná tak, aby uvízla v hlavě).
A pojďme radši místo kritika používat slovo dialog. Koneckonců vedeme o textu rozhovor, ne?

To se s dovolením ohradím myslím, že myšlenku v básních mám, neřekla bych, že jsou to jen ledabylé verše, ale mají smysl, ale díky za kritiku.

...co mě napadlo, to jsem psala...  tady bude možná zakopán ten psík. Pokud by chtěl autor zaujmout i někoho jiného než sám sebe, pak ve většině případů nestačí vrhnout na papír (potažmo na sklo) první, co člověka napadne. Nejde ani tak o rýmy (můžou být slabší, nepravidelné anebo žádné) jako o to vložit do básně myšlenku a udělat to způsobem aspoň trošku neotřelým. Oheň a led je dobré téma, zpracovat ho není snadné, ale jde to...

Co se týče rýmů, nijak záměrné nebudou, u téhle básně jsem to měla tak, že co mě napadlo, to jsem psala, celkově v mé poezii moc záměrných rýmů nemám, většinou, jak mě to napadá, tak píšu.

Oheň a led si nemohou být nadosah, přesto uvědomění si protipólu podtrhuje vlastnosti jednotlivých zúčastněných. Ačkoli je v básni zmíněna řada temperamentních slov (milovat, řvát touhou, zmrazit ledem atp.), čtenářovy emocionality se to příliš nedotkne (mluvím samozřejmě čistě za sebe). Možná jsou na vině i ony slabé rýmy a jakási obsahová „profláklost", která kdyby byla zpracována poněkud netradičněji, mohla by nepochybně zaujmout.

Jsou to rýmy náhodné nebo záměrné? (stejní-nevěrní, souhlasím-uhasím)

Balada o věrnosti, balada bez rýmů...a v tom vidím tu odlišnost.