|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Terre verte
Z kuchyně
barvotisk ptačích trylků
protagonista odezírání
na stole klid
umlčené příbory
v ozvučné skříni oka
kopinatí hráči jímavého výstupu
vytrvale rozostřují
a zaostřují všechen cit
za tabulkou skla
tam v červenci
|
|
|
|
|
|
|
|
Prostě jen dívat se, poslouchat, cítit v červenci i jindy. Působivá.  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, nani, dalo by se říct, že je to taková záchytka pro opilé oči. :D
Díky, livebete, fakt by ti to stačilo? Týjo, takovej minimalismus neovládám, pořád by mi tam chyběl ten moment, jestli se díváš oknem zevnitř ven nebo nahlížíš zvenku dovnitř.
Básněnko plamenná, díky i tobě, jo, (při)hoří(vá).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
klid v zástěře rána
příbory zatím spí
jen ptáci cvrlikají
pod okna spadly sny
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
umlčené příbory-------tam v červenci. Ten dlouhej popis, vysvětlující o co jde, je tam navíc a zbytečnej. Stačilo by jedním veršem. Jsi dobrá básnířka, ne botanička, i když to nemůžu taky vědět |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
veľmi pôsobivá a intenzívna impresia... zavial z nej kľud so štipkou nostalgična :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky všem za milé a kreativní komentáře.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Připomíná mi to nedělní odpoledne... :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
O, nesl kel a zalk se. Skla zalekl se, no.
Kdo? Přeci já, a postupně se ze mě vysoukalo tohle:
Nevyklubat z tabulky ven
esa dílků kliďase,
nevytrvá ti cit a vrty ven.
Kél v sesli se svlék.
Kelvin rtutí tu trn i vlek.
Pel: Kopinatec na lancet ani poklep.
Mele plak skalpelem,
upíří řípu;
mele, pak skape lem...
Makáme, nu. Tu kopinatec a rve se, vracet ani pokutu nemá kam.
Jen klídek, nehrál jsem si tu pod tvojí impresí toliko s písmenky, slovíčky či jejich zvláštně propojenými významy, ale věz, že i s představami autorky veršů, co miluje nejen (pra)babiččiny druhotné relikvie a mnohá roční období.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mám sadu příborů
jsou dál než po babičce
ty ožívaly při poslední leči
čas nad nimi stáhnul závoru
tak moderní se vyhýbají myčce
nač myslí dnes, když mlčí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jako bych se dívala na obraz. Malinko rozostřené kontury, pastelové barvy, vlídný, skoro až lenivý poklid. Atmosféra otištěná do slov.
|
|
|
|
