Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Svoboda
Svoboda
cinkání klíči
od klecí
 
člověk může
dělat co chce
ale nemůže
chtít a cítit
co by si přál
 
paklíč
schovaný
pod prahem
je strach
být sám sebou
Léta Páně 2015, dne 5.9. věnováno autorem Dagmar B
  
9.9.2015 | 18:41    Dagmar B

Super! Díky!Pašák
8.9.2015 | 23:06    Kendy

Přemýšlím, jak ti ho dopravit. Mohl bych ho nechat třeba na recepci ve Svitavské Fabrice, což by bylo asi nejjednodušší. Co ty na to?
8.9.2015 | 10:33    Dagmar B

Zase jsem zapomněla na avíza Mrk
7.9.2015 | 19:52    Dagmar B

básněnko: svoboda je jen jedna, ale ne absolutní. jen láska je absolutně svobodná, protože se řídí srdcem (chemií?) a vzdává se všech nároků
kendy: mám slabost pro rezavé staré věci, takže mě tvůj nabízený dárek nadchl
hani: tvého názoru si moc cením
všem díky Úsměv
7.9.2015 | 12:46    Dota Slunská

Pěkně sladěný obraz se slovy. A výstižný jakbysmet, s hezkým závěrečným přirovnáním.
Jak již bylo řečeno, v duši nejsou zámky, je-li svobodná, a tudíž není třeba ani klíčů ani paklíčů.
7.9.2015 | 10:45    Kendy

Taky se mi líbí ten závěr.

Jo jen tak mimochodem, v úterý jsem o jeden paklíč náhodou „brknul“ v zámeckém parku. Ležel uprostřed pěšinky a nejspíš se po něm už nějaký ten rok šlapalo, což usuzuji podle toho, jak pečlivě a hluboko je ohlodán rzí… Nemám pro něj žádné nerozumné využití, tak kdyby se ti k něčemu takovému hodil, jsem ochoten ti ho věnovat. Dá se sem nějak vložit fotka? Udělal jsem jednu v místě nálezu.
 
6.9.2015 | 7:12    básněnka

Svoboda je jenom jedna, nepotřebuješ paklíč, jestliže si ji umíš dopřát...i milovat lze bez jejího omezení
5.9.2015 | 19:37    Dagmar B

Díky všem za zastavení a zamyšlení.  Kdysi jsem někde četla větu, že člověk může dělat, co chce, ale nemůže chtít, co chce. (Bohužel nevím autora, třeba někdo z vás ano). Toto je jen parafráze této mé nepůvodní myšlenky, ale oslovila mě tak, že o ní stále přemýšlím. Nemůžeme si přece poručit, že někoho budeme milovat nebo naopak nemilovat. Jsou věci, které na naší vůli, na našem chtění nezáleží.
5.9.2015 | 18:02    livebet

je to tak, Schopenhauer věděl svýÚsměv. Poslední část je dost dobrá. Mám za to, že klec od strachu mnohdy nejde odemknout "ofi klíčem" ani paklíčem, jen tím ryzím, co má každej v sobě a co umí ty dráty klece rozervat.
5.9.2015 | 15:31    Doremifa

...sami jsme věznitelé svého ducha. S tělem je to jinak. 
5.9.2015 | 14:14    JC senior

...být sám sebou! Ano, brání tomu často strach z konvencí, obava "nevyčnívat" i vlastní předsudky. Je to pouto nesvobody, do kterého se sami svazujeme.
5.9.2015 | 11:49    Tessa

Dovolím si nesouhlasit. 
Chtít a cítit, co by si člověk přál, přece může za všech okolností, i ve vězení, i štvaný a pronásledovaný (otázka jiná je, jestli se mu toho dostane). Je to podle mě odrazem jeho vnitřní svobody. A bojí-li se kdo být sám sebou, pak se bude bát stejně, i kdyby ho obklopoval celý oceán svobody.
 
Anebo jsem ten text špatně pochopila - to je druhá možnost.Dumám