Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Jsi hebká jak hřích...
Tentokrát nikoli na zadané téma a vybraná slova. Prostě jen tak pro radost...
 

Jsi hebká jako hřích, 
co rád bych s tebou spáchal,
záříš jak slunce, jež mám nad hlavou,
máš na rtech smích
a žabák, co tu kvákal,
zmlkl před zraků krásou zelenou.

A ladnost laně znáš
i její pružnou chůzi,
oči tak něžné a v nich plane žár,
 nádherná se mi zdáš,
já snad i s peklem fůzi
uzavřu, neleká mne duše zmar.

Ty plavé vlasy tvé,
co s dechem větru splynou
podobny medu, volně splývají,
já, drahé děvče mé,
již netoužím mít jinou,
o tobě snívám, lásko, potají.

A nebrání nic nám,
abychom šťastni byli
jak skřivánci pod modrou oblohou,
já rád tě mám, 
vášní tou srdce šílí,
beránci touhy mojí myslí jdou...
Léta Páně 2015, dne 5.9. věnováno autorem Shimmir
  
6.9.2015 | 20:14    Shimmir

Však žabák nejsi snad,
pro strach máš uděláno,
a tak si zakvákat
můžeš večer i ráno!
 
A peklu duši svou
jsem upsat chtěl přec já,
ta věc je pouze mou,
tebe se netýká...Mrk
6.9.2015 | 9:20    JC senior

až s peklem fúzi..?
aby spral to kat!
 
být snad žabákem
bál bych se zakvákat
Ó Bóže