LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Hledím zas tiše na nebe...

Smutný pes na úplněk vyje,

člověk to jinak dělá zas,

do veršů smutek duše skryje,

než vyléčí jej lékař čas...

Hledím zas tiše na nebe
a duše má opět sní,
když vzpomenu si na tebe,
tak smutkem to zavání...

Hvězdičky hledí s účastí,
měsíc stříbřitě hladí,
myslím na krásné bláznovství,
kdy měli jsme se rádi...

Co bylo, už je prchlým snem,
vzpomínkou alba hodnou,
rozmlouvám tiše s měsícem
a bloudím zemí rodnou...

Je to vlatně jen monolog,
(ten bledý kotouč mlčí!),
zamyšlen hledím na potok,
v srdci mám touhu vlčí

zvednout svou hlavu nahoru
a za úplňku výti
svou píseň promarněných snů,
co bere mi chuť k žití...

Ale že také básník jsem,
já veršů pár jsem vložil,
ukrývám touhu v srdci svém,
co k nohám bych ti složil,

kdyby šlo nazpět vrátit čas,
jinak vše mohlo býti,
mohli bychom být šťastni zas
chyceni v světla síti...

Ale nic nelze vrátit zpět,
kupředu jen třeba jít,
i když mne dosti mrzí svět,
já povinnost přec mám žít!

Léta Páně 2015, dne 6.9. věnováno autorem Shimmir

Kategorie: Poezie vázaná


	29.9.2015 \| 16:14 Shimmir

			Jj, nějak na mne všechno padlo. Den, kdy jsem to sem dal, byl výročím smrti mé mámy.

	29.9.2015 \| 6:20 Diana

			Krásné smutnění, jako vzdálená hudba...

	6.9.2015 \| 20:30 Shimmir

			Díky, Dott! Jsou dny, kdy minulost se vrací ve vzpomínkách jak tažní ptáci, Panta rhei! Skoro vzápětí ptáci smutku zas odletí... Pak rozhlédnout se tu stačí jen, úsměvem vítat zas nový den, najít dobrý důvod, proč žít, a z číše štěstí opět pít.

	6.9.2015 \| 12:16 Dota Slunská

			Napsáno jednoduše, srozumitelně, se snahou povzbudit, přesně tak, jak to potřebují slyšet ti, kteří prožívají stejný úděl a hledí spíše do minulosti než do budoucnosti.