LitWeb

Registrace

Kontakt

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Pohřběte mne v sadě

Nežil delší dobu
ani krátce
zrádce jeden, náš
pohřbíváme potichu

kde zela díra
ve břichu
a krve už nebylo kde vzít?

Nežil jsem delší dobu
a krátce musel jít
nohy spoutané

Běžet vpřed svahem
skočit z meze
a nevstat nad ránem
z mlhy u hřbitova

nechat jen bzučet
včely
jako slova

a kolem je běl

ta jabloňová...

Léta Páně 2015, dne 6.9. věnováno autorem štiler

Kategorie: Poezie


	9.9.2015 \| 21:58 livebet

			a ejhle, i báseň se tu najde, dobrá, neotřelá bez zbytečnýho patosu, kterej většinou k tomuto tématu svádí. Jsem příjemně překvapenej

	6.9.2015 \| 19:26 Dagmar B

			Jabloňové květy vždy pilné včely úlevná realita která však všechny rány nezacelí... Působivá.

	6.9.2015 \| 12:20 Dota Slunská

			jabloňová běl jež buší kladivy... Tohle je moc povedenej kus, štilere. Od druhéno „nežil jsem" není co vytknout.