....a ako tie padnuté chýbajú...

Mosty a zdi

to jsou protiklady.

Stavíme mosty

v touze jít dál,

stavíme zdi

protože chceme

zůstat tady

a nepustit sem nikoho

kdo by odkryl

naše vady.

Doremifo a Mirko, dík za zastavení.

Rozbořené mosty a vysoké zdi nejsou k ničemu. Přesto je postavených mostů a rozbořených zdí nepoměrně méně.

...jo, mosty, to je velké téma na zamyšlení.

básněnko a baaba díky za vaše souznění 

...mně se zasejc hned vybavil song "mosty znám, už dlouhý čas. Jsou dlouhé i krátké i tenké jak vlas..."

To díky melodičnosti a rytmu Tvého textu. 

Nevím, jestli jsem opět nezapomněla na avízo, to se mi stává dost často 

Takže, ač je to neuvěřitelné, tenokrát dokonalé souznění?  je to tak: stále se snažíme budovat něco, čeho se můžeme zachytit ve stavu nouze - přítel, někdo, kdo nám rozumí, kdo nás podpoří, i když jsme nedokonalí. To jsou ty MOSTY, co nás drží nad vodou. Díky za porozumění 

zvláštní, dnes už podruhé při čtení díla se mi vybavila anekdota, tentokrát židovská -

umírá starý rabín, kolem něj u smrtelné postele jeho žáci- jeden se nakonec osmělí - rabi, co je to život, když jste tak moudrý, na prahu života a tolik jste toho prožil a znáte? Život je provazový most, řekne rabín. Žáci dlouho přemýšlí o jeho slovech, až se nakonec jeden z nich znovu osmělí. A proč je život provazový most, rabi? Rabín pokrčí rameny - Vím já? Máme prostě hodně spálenejch mostů za sebou, nepostavenejch před sebou, ale důležitý jsou právě hlavně ty obyčejný lávky třeba jen z prka, po kterých dojdeme jeden k druhýmu.

Někdy na pevné nemáme prostředky ani energii, ale je třeba zkoušet i ty provizorní, které se někdy ukážou být zásadními 

Stavme nové mosty, pevné a pevnější a nepalme ty za sebou, nevíme nikdy, zda se nebudeme chtít vrátit.

*