|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Básní....
trochu zamyšlení, trochu vtípek
básní, prý život krásní...
blázni..
v inkoustu lázni
pozbudem strázní?...
Léta Páně 2015, dne 13.9. věnováno autorem
livebet
|
|
|
|
|
|
|
|
díky všem za zastavení, zajímavá rozvinutí tématu a podnětné postřehy k tomuto minidílku nebo spíš úvaze  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji za příležitost k zamyšlení.
Moc se mi líbí Jiřího komentář.  Básnění je pro mě Cesta... k sebepoznávání, vnímání světa i vytváření světa nového (myšlenky nás přece ovlivňují). Rozhodně není samoúčelné, nýbrž nyní již vnitřní potřebou. A je důležité potkávat se i tady s lidmi... :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Strázně a radosti
jsou jen dvě tváře
téže bytosti.
Báseň (ať napsaná či čtená)
má schonost potěšit
a povzbudit.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
..když slova omyjí tě
nevinný jako dítě
a čistý
budeš stejně
(dál třepetat se v hejně?)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Je smutek taky žal? Že do básní jej člověk přimíchal? Že se to stává, že se to dělá, když mysl strádá a srdce odumřela...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Smutek často vstupuje do básní, bohužel ještě častěji upadá do rezignující ufňukanosti.
Alespoň špetka naděje a optimismu by měla zůstat, nebo raději vzdorný protest, jako obranný štít proti zklamáním či ztrátám. Hledání cesty, na které "pozbudem strázní".
*
Já se tu vykecávám a ty jsi to stihnul ve tři a půl řádcích. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...jasně, smutek je větší básník, než radost.
|
|
|
|
