byl to obyčejný večer
 
cikády (spolu) ladily
slunce
(jako obvykle)
klopýtlo o zubatý vrchol Tahtali
a ticho sládlo
na jazýčcích vah a ještěrek
 
vítr
ten věčný pokušitel vln
a mořských panen
toužebně přilehl k hladině
aby ji zahalil
do decentní modrošedé
 
kdo by si pomyslel
že v téže chvíli
kdesi za linií horizontu

(tak blízko a tak daleko)

vyvrhují přecpaná břicha člunů
čerstvé oběti(ny)
bohům hlubin