Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Z pohodlia machu
kam až pôjdeš
pýtajú sa hory
klesajúcej hmly
 
som tu len na chvíľu
mojou úlohou je
slnku zanechať chodník čistý
 
skrze rannú rosu
prelínať  sa do svetla
spolu s lístím 
Léta Páně 2015, dne 17.9. věnováno autorem lajko
  
22.9.2015 | 21:54    Dota Slunská

Takový dejchnutí na studený sklo...:)
20.9.2015 | 19:18    mirkah

krásně zasvítila, nejen rosa
19.9.2015 | 21:25    Sendy

Mlha je nálada. Pro mě je ta poslední strofa krásně snová.
18.9.2015 | 18:24    JC senior

Mlha si zaslouží vyznání ve verších stejně, jako žena, která otevírá slunci oči.
18.9.2015 | 12:01    Dagmar B


Krajina v mlze
je tajemná jak
zahalená žena.
V úchvatném
rituálu je pak
náhle sluncem
vysvlečena.
17.9.2015 | 14:03    Tessa

Dívat se není totéž co vidět...
Ty vidíš a já si odteď vždycky vzpomenu na tuhle básničku, až budu ráno dívat do  mlhy (a míň hartusit na její vlezlý chlad).
Moc pěkný kousek poezie...