|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
bigbít
vzali jsme to hopem
(neboť co je pár tisíc let
proti nekonečnosti vesmíru, že?)
a tak
zatímco Bůh
si mezi obědem a díkůvzdáním
na chvíli zdříml
vyvenčili jsme atomovky
holky jedny nadržený
(a věřte, že proti tomuhle bigbítu
byl Big Bang jenom obyčejný pšouk)
vzali jsme to hopem
teď už netřeba chvátat
není totiž kam
Léta Páně 2015, dne 23.10. věnováno autorem
Tessa
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuju, Bohunko, za návštěvu. 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...jo, vyvenčili. Některý tak dokonale, že se válejí kdesi na dně oceánu a my ani nevíme kde. Žádný strach, ony se ozvou.
Jsi kreativec mnoha tváří, Tess.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...a vo tom to je...  dík, básněnko, žes slovo přidala... |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No jo velkej třesk, malej chlapec už o zem plesk, signâly zkázy z amylázy, co všechno už tu bylo a do eposů svý vzkazy vrylo? Lidi jsou jen lidi, milâ dámo, až se vše jednou otřese, budeme mít vystaráno...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Špáďo, znamenám si a taky děkuju za tip.
Tesso, třeba se v tomhle směru až tak daleko nedopracujeme.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Malevil je skvělej, četla jsem ho před spoustou let, a teď, jaks ho vzpomněl, asi po něm sáhnu znova.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kendy, díky za tip. Tak to já si teda dovolím doporučit Roberta Merleho a jeho román Malevil, pojednávající podobné téma.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuju všem, kdo jste se zastavili u tohohle textu. Doufejme, že podobný "bigbít" zůstane jen v básni.
Kendy, dovolím si nesouhlasit - veškerý život na Zemi nevyhladíme, protože na regenerační sílu přírody jsme přece jen krátcí, ale sebe sama? Tam moc optimistická nejsem. Přinejmenším na tom usilovně pracujeme...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Stejně je člověk strašně namyšlenej tvor, ve skutečnosti není schopen ani vyhladit sám sebe, natož snad zlikvidovat všechen život na Zemi. Celkem věrohodně se tématu následků nukleární katastrofy věnuje film: Threads Není to moc hezká podívaná, takže nemůžu říct, že bych ho doporučoval ke shlédnutí. Já jen aby se vědělo, že je.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Miniatomovky si venčíme imervére v hodinkách či v mobilu. Jsme vystaveni permanentně jejich malým třeskům. Bez nich už umí žít snad jen domorodí divoši.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...a nedají pokoj dokud si prsty nespálí...teda co prsty, to už bude jak s těma zimníkama :(
Dobrá!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Není kam, přesto se chvátá za atomem, který vstupuje do hraček fanatiků.
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
co si v tom úsměvu nesu? Přece Tessu  Mám to podobně jak napsala Sendy. a třeba zas vezmu do ruky kytaru přes z mozolú prsty/
a připomenu si náladu kdy bigbít byl z "být si svúj" vrstvy P.S. - mám jen takovou nepatrnou obavu (spíš patrnou), že atomovky nebyly vyvenčený dostatečně a ten pán nám pro probuzení zahraje akordy..., no nic 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No jo, někdy tak z člověka něco vypadne, ani neví jak . Dík za vypuštění z klece do plenéru... |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zírám jak blázen. Tohle je druh poezie, na který u tebe nejsem zvyklá. :-) Ale jo, dobrý. Jen se mi chce dodat: "Aby ses, holka, nedivila, kam to ještě jde..."
|
|
|
|
