|
Rci, lásko moje...
Malé zamyšlení...
Rci, lásko moje, je to hřích,
že topit chci se v očích tvých, že pro mne tolik znamená, když hladit smím tvá ramena a jemné křivky rtíků tvých chci ukrýt v něžných polibcích? Jsem blázen snad, když v tento čas pln citů jsem jak zrní klas, že šeptám ti své vyznání, mé srdce touhou vyzvání a ruce zase s něhou jdou tvých křivek stezkou lákavou? Je láska pouhé mámení, co z pouhých pudů pramení či je to vskutku božský dar, jejž přijmout mám, než přijde zmar, než duše poputuje zas tam, kde je jinak vnímán čas? Tam není těl a není slov, azyl ti nedá rodný krov, hmota se rázem promění na pouhopouhé vlnění, až pohasne svit našich svic, co zbude z nás? Jen pouhé Nic...
Léta Páně 2015, dne 7.11. věnováno autorem
Shimmir
Kategorie: Poezie vázaná
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















