Díky, Jiří,

 

 vázaná verze je v komentáři,

 

 dobrou noc :-))

Ano, silná báseň na ještě silnější téma...

K mému mlčení jen glosa, ta vázaná forma je mi bližší.

Díky moc, Mirko :-)))

Jo, Marku, ony poslední dva řádky...

Livebet: Přesně tak jsem to myslil - že reagujeme pouze na něco - a k něčemu obdobnému, ne-li horšímu, jsme lhostejní - viz ta Keňa či Pákistán ve vázané verzi...

 

 Dobrou noc a díky :-))

pro mě je zásadní poslední verš, i když to možná cítím jinak než ty. Strašně mi vytáčí dvojí metr, vlastně "co míra, to hodící se metr" A už vyloženě mi sere, že všichni pláčou a truchlí vždy tak nějak na povel a zadání a tam, kde je to tak nějak OK,  neví o co fakt jde. Bělohradský už kdysi dávno mluvil o generaci displejů.

jsem moc rád, že takhle píšeš

...žijeme v divné době. Ale žijeme...

Umíš vyloupnout jadérko, Marku.

A tady ve formě vázané:

 

 

Díky, Bohunko. Ten poslední verš znamená - že něktrých jiných tragédií si nevšímáme - a že jich po světě je... aneb, lidskost je univerzální, není Člověk a člověk...

 

Pěkný den :-)))

...myslela jsem si, že Tě ta situace v Paříži k nějakému poetickému uchopení vyprovokuje. Jindy verš vázaný, nyní volný, ano, tak to cítím také. I když s tou poslední slokou nemohu souhlasit. Je to tragédie příliš velkých rozměrů a otřásla každým.