Tvé vnímání "těžké tmy" v mé básni naprosto nechápu (naštěstí ). A pokud jde o tvou chválu, té se mi zatím od tebe ještě nedostalo, takže to pro mě není překvapením

Milování, i (n)Evinné, je světlem v lidech. Jací sme takový je náš den. Řekla bych, ať v Tvé básni svítá. Je v ní těžká tma. 

Vím, myslela jsi to trochu jinak, ale já nemúžu chválit.

Promiň.

Díky za porozumnění. Pobavilo mě to "kupodivu". Jojo, někdy sami sobě nerozumíme 

já jsem takovej ten "nevěřící věřící", takovej ten, jak psal Mácha- Kořím se ti, protože vím, že nejsi A možná právě proto jsem tvý básni porozumněl (po svým samo) a

dávám ti tak, kupodivu?) palec nahoru.

Díky Jiří, za vnímání duchovní atmosféry

A kdo byl vlastně On?

Je všeobecný omyl o "neposkvrněném početí"...

Podle katolické věrouky se lidé rodí s dědičným hříchem, který má počátek už "v ráji".

Podle dogmatu se P. Maria narodila právě bez dědičného hříchu, což je označováno za neposkvrněné početí.

Báseň má svoji duchovní atmosféru.

To jistě ano, ale kolik z toho je mýtus a lidská tendence měnit druhé dle svých vlastních představ? I proto vnímám tvé vyjádření jako poukázání, i každá otázka je vlastně poukazováním směru k zodpovězení. Způsob jakým se ptáme o nás mnohé vypovídá. Ale nejde o to slovíčkařit, hledání je správný způsob poznávání a současně sebeobjevování.

Báseň nepoukazuje, jen ptá se a hledá kým jsme. A kdo byl On? Byl jedním z lidí...

Mě vždycky daleko víc než konvenční či nekonvenční pohled na početí a hledání zásluh a vin zajímalo, kdo byl vlastně On...

Nicméně, tím nechci říci, že báseň odsunuji na jinou kolej. Poukazuje na to, kým jsme.

Díky Ivuško za koment, pro každého jsou Vánoce něčím privátním, těžko vnucovat davu svůj pohled, když kvačí za nákupy. 

Tesso, neposkvrněné početí a špína klína je pro mě zásadní rozpor, který řeším a je mi jedno, jak se s tím vyrovnáváš ty. Prostě píšu o tom, co mě oslovuje a jak to kdo vnímá, je už jeho věc.

Čekala jsem, že se nadechnu adventní nálady, ale nějak se nestalo. Zkusím vysvětlit, proč. Nikdy jsem neměla ráda výraz „neposkvrněné početí“. Jako by se tím říkalo, že každé jiné početí než Mariino, je poskvrněné. A tvoje „špína klína“ to ještě dorazila. Stvořil-li Bůh člověka k obrazu svému, pak ani fyzická láska a početí nového života nemohou být nečisté. Stejně jako On sám.
Nemyslím ani, že má adventní věnec co do činění s čistotou (panenstvím). Je to odjakživa symbol slunce – nositele světla (a přeneseně – v křesťanském významu - tedy Boha a Božího syna).
Asociační oblouk vedoucí od Piláta přes Marii k Evě celkem chápu, ale jako celek mě báseň nijak nezasáhla, sorry.