|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
První i poslední herna
Buď vykladačem postmoderny,
po které touží srdce v klíně, —
přírodní lidské první herny,
kde skáčem jako v trampolíně.
Buď vykladačem zapomnění(,)
toho, co zítra najdem v plíně,
po kterém ani snění není…
byť k sobě on-line lezem…
…líně.
Léta Páně 2015, dne 20.12. věnováno autorem
Špáďa
|
|
|
|
|
|
|
|
Hra je fajn, pokud se z ní nevytratí hravost a vlastní kreativita. Ale když nám hry vymýšlejí druzí, a nejen on-line, zahráváme si a prohráváme svoji duši.  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hihihihi, plíny už, nebo ještě nenosím, ale vím co bych tam našel ... :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tohle tvý nabádání já určitě nevyslyším. Ona totiž ta herna není první ani poslední.
Hrajeme a to je vše On i ten A.E. neříkal, nevěřím, že "ten" hraje v kostky, říkal jen, že by tomu nevěřit chtěl.. 
dobře jsem si počet.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Prvotní herna, zapomnění...pak tedy vzývám postmodernu, pro zrození:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
moderna mě míjí, krokem
smetáku z taneční síně
vous, vlající za prorokem
groteska v zhasnutém kině
světlům hracích automatů
propadá jen ten, kdo slabý
zítřek s historií matu
sázívám jen na vrhcáby
|
|
|
|
