Bývám v rozpacích, když rozsvítí se
u řeky devátá vlnka zleva
a nezhoupne-li se, možná z dřeva
je. Šustivě proudem plyne. Smí své
v rozpacích rozkývat vteřiny. Hrát
vlnu po vodě a vodu s vlnou
hluboko stlát. Od břehu nahrnout
po ústa písek, ztratit se, stokrát,
tisíckrát, možná přidat navíc den.
V splavu na okamžik proplout vrátka,
aby v rozpacích i chvíle krátká
zapomněla. Kabaret odepřen.

Svoji rozpačitou píseň zpívám
a s nosem rudým Devátou vítám.