Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Ziměnky
https://vimeo.com/145561895 - Dovoluji si pouze pozdravit všechny tu, přeji hodně štěstí v novém roce, s úsměvem... 
  Z výšin
  vířivý rej
  sněhobílých tanečnic,
  po špičkách tančí,
  krajinu halí v bělostný třpyt. 
  -

  V ústraní samoty vrostlá chalupa,
  holubí dým
  nebeským klenutím prolíná,
  a v hávu nezrozeného úsvitu,
  za rámem ledových květů 
  na skle přitisknutý nos,
  hoří plameny očí,
  v srdci zvědavost.
  Nastal čas očekávání,
  stane se světlem,
  co není...
 
  Není?
 
 
-  
 
 
 
 
Léta Páně 2015, dne 29.12. věnováno autorem Helen
  
10.1.2016 | 8:21    Helen

Mirko, děkuji Ti, jsem ráda, jestli to světlo vidíš a jsi o něm přesvědčena... já, ač jsem v osobním životě šťastná, občas váhám, toužím po něm a moc a moc si ho přeji. Krásně to vyjádřila Dota: "jsme tu my, kteří máme moc rozhodnout, i kdyby jen o maličkosti, o snítku tohohle světa" - a to je, myslím, co dává naději...
Ze srdce Ti děkuji, Mirko.
9.1.2016 | 20:31    mirkah

co není...
 
je:)
9.1.2016 | 8:32    Helen

Špáďo, mnohokrát Ti děkuji, jsem moc a moc potěšena. Totiž, při psaní jsem se pokusila o návrat právě do dětských let, k tomu přitisknutému nosu, kdy za oknem bylo cítit  tajemství :-)
Děkuji Ti, mám opravdu radost z Tvého zastavení. I Tobě vlídný rok 2016.
Úsměv
9.1.2016 | 8:28    Helen

Světlo je potřebou, kde není, tam člověk strádá.
A jsem přesvědčena, světlo lze nalézt i v lásce, nebo v přátelství, podpoře jiných. Zkrátka v lidech - jen hledat a kutat :-)
Moc si považuji, že ses k mému drobnému textu vrátila, milá Dájenko, ze srdce Ti děkuji.
Úsměv
8.1.2016 | 17:46    Špáďa

Navodilas mi vzpomínky na pohled z vánočního okna mého dětství. Děkuji. Přeju Ti pohodový 2016.
5.1.2016 | 22:40    Dagmar B

Není? Ty víš, že je, Helenko: v srdcích lidí. Úsměv Vrátila jsem se ke tvé básni a neodolala, abych napsala, co při ní cítím.
1.1.2016 | 9:23    Helen

Milá Ivanko,
od prvních okamžiků, kdy jsem vstoupila tu Litweb, jsem Tě vnímala jako Anděla, podporovala jsi mě v mých začátcích dobrým slovem. Snad jsem dnes trochu dál, i díky Tobě. Blízkost člověka je nutná, alespoň já ji potřebuji vnímat.
Děkuji Ti za úžasně milé přání, usmívám se...
Děkuji, Básněnko, hodně štěstí v novém roce.
Úsměv
1.1.2016 | 9:17    Helen

Milá Doto, jsi zřejmě nejen úžasnou básnířkou, ale i velice citlivým člověkem. Ano, to vše, co zmiňuješ ve svém komentáři, jsem si přála vložit do svého textu, jak dalece se mi povedlo, nevím, ale jsem šťastná ze Tvých slov. Mnohokrát Ti děkuji.
Krásný nový rok!
Úsměv
1.1.2016 | 9:15    Helen

Milá Dagmaro, vždy jsem v Tobě cítila spřízněnou duši s touhou po empatii, hřejivém teplu a dobrém slovu. Děkuji Ti, i Tobě mnoho štěstí v novém roce.
Úsměv
1.1.2016 | 9:11    Helen

Jiří,  mám radost, že jsi to byl Ty, kdo můj text uvedl. Děkuji za vlídnost, mnohokrát děkuji.
Štastný nový rok Úsměv
29.12.2015 | 21:29    básněnka

Taková křehká báseň...myslím, že je jako ty, moc děkuji za přání, co jen říci na oplátku, aby to nevyznělo jako klišé, snad ...čekej tiše, jak vrostlá chalupa s holubím dýmem a nebo křič, jak kočka za komínem, otvírej slovy srdceduší, neb vidíš tam, kde jiní pouze tuší...dobrý nový rok Helenko! Ivana
29.12.2015 | 19:24    Dota Slunská

Nejen doba před, ale i doba po narození je plna očekávání. Hezká alegorie. Pohádkový nádech má taky svůj smysl, líbí se mi, jak jsi to všechno propojila. A závěr to podtrhl, není to jen o rozjímání nad tím, co je a snění o tom, co bude, jsme tu my, kteří máme moc rozhodnout, i kdyby jen o maličkosti, o snítku tohohle světa.
29.12.2015 | 14:55    Dagmar B

Pohled do idylické duše Úsměv a krásný závěr
29.12.2015 | 9:12    JC senior

Idylický pohled do zimní romantiky,  nebo romantický pohled do idylické zimy přes ledové květy v okenním rámu?
Obojí...
*