LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

A mulety...

.....

už loví sníh?
ten soví chlapec s rozkvetlými ústy

pro naše prsty oblečené tichem spánku

jak zlehka padá peří

s amuletem soustrasti

/tvůj malý obojek
a láska moje/

s obutím pro orloje

Léta Páně 2016, dne 23.1. věnováno autorem básněnka

Kategorie: Poezie


	27.1.2016 \| 12:17 básněnka

			muletu má toreadorka...bez soustrasti...

	27.1.2016 \| 12:15 básněnka

			vypadla mi písmena..figurka sama o sobě../šotek pracuje.../

	27.1.2016 \| 12:15 básněnka

			čas je ...figuka sma o sobě..děkuju Dotěnko

	27.1.2016 \| 8:13 Dota Slunská

			chodit si ve figurálně zobrazeném čase...vsadím boty, že jsou tam tentokrát jiné postavičky ;-)

	26.1.2016 \| 7:54 rezka

			a muletu vzal s ní zamával býk zadupal, ale neplakal amulet soustrasti nepotřeboval

	25.1.2016 \| 6:48 Špáďa

			Dotek dvojek // pro obojek? // Plná míra -- sova zírá.

	25.1.2016 \| 6:43 básněnka

			Dájenko, ty vždycky uhodíš hřebíček na hlavičku :-)

	24.1.2016 \| 22:24 Dagmar B

			Prsty a ústa nic víc třeba není k rozhřešení...

	23.1.2016 \| 18:33 básněnka

			mé jméno sluje Orlojnice kam padá peří... zas s něhou nebo do temnice..a všude bílá krása nevinnosti i malý psík či černá kočka kontrastem hryžou zimě kosti..

	23.1.2016 \| 18:30 JC senior

			tak stoupá, stoupá do věží krok soví váhá, spíš se vlek a času tíží obojek až dostoupá se rozsněží *