|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Chci milovat Tě do skonání!
Koukal jsem na film Vzkaz v láhvi s Kevinem Kostnerem a najednou jsem zase ujížděl na romantické vlně...
Vítr si píseň moře zpívá
s vlnkami, které běží v dál,
a loďka mojí touhy skrývá
vše, o co jsem kdy tolik stál.
Srdce mé je zas plné lásky,
že patří Tobě, zdali víš?
Jak něžný kvítek sedmikrásky
mi v snech mých krásně zavoníš.
Shledávam láskyplná slova
a do veršů je řadím již,
jsem pavouček, co síť svou snová,
chci být tím, o kom tajně sníš.
Ať splní se mé vroucí přání,
či navždy zůstane jen snem,
chci milovat Tě do skonání,
s vášní i něhou v srdci svém...
Léta Páně 2016, dne 23.1. věnováno autorem
Shimmir
|
|
|
|
|
|

|
|
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Střevíčky dívčí jsou již minulostí,
v důchodkách šlapeš pro svůj denní chléb,
přesto hruď dosud mladé srdce hostí,
a fantazii skrývá stará leb.
A duše tvá se občas ještě zasní,
ač nepobláznil by tě Lunetik,
na chvilku malou vzpomínkou svět zkrásní,
než k jiným dílkům přenese Tě klik... 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
dávno již tomu, co střevíčky dívek jsem obouvala a
krásným slovem básníka se dojímala :-)
teď mladším již nechávám to potěšení
nechť jim krev v žilách při čtení touhou pění
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Ale pokud si to recituješ nahlas, tak tvá druhá řádka platí pro tebe a to tvůj hlas tě obluzuje, nikoli jen má slova. 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
bingo!  básníku
říká se, že muž se zamiluje pohledem, žena poslechem...
však Casanova nebyl sličné tváře, a tolik dívek jej milovalo
nepokládaly jej za lháře, neb u sladkých slůvej jim bylo milo...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Chytit se ouškem? To jako že bych to předčítal jako Ty blahé paměti starouškům, jen snad ouškům méně zkušeným? 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Ale já nikoho neobluzuji,
co ty víš...  kolik vrtošivých by se chytlo, třeba jen ouškem...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Ale já nikoho neobluzuji, Rezko! Já jen hravou formou sděluji nsvé pocity...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
veršohravý básník vrtohlavé dívky slůvky obluzuje, vivat poezie !
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Nevím, sotva památníček
v prádelníku ukrývá,
nebyl verš můj k srdci klíček,
sotva jméno mé dnes zná.
Pokud "ano" lzze snad říci
k všemu, co jsem výše psal,
možná s usmívavou lící
na mne vzpomíná si dál.
Ale nebyl jsem ten pravý,
a tak život plynul dál,
já dál zůstal veršohravý,
jiné dívky miloval...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
snad rezavá ta dívčina
památník stále chová
jak vzpomínku na mládí..
jo, ta bejvá snová
trápení smutky vymaže
tatíček čas
pak na dně dole v almaře
památník dříme
jak vzpomínka v nás
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Však já je taky kdysi psal
a přikreslil k nim koťat pár,
i jednu rezku jsem též znal,
s níž tvořit chtěl jsem tehdy pár...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Již špačkové se houfují
tam kdesi na africkém břehu,
a písně mé si notují
v tom věčném času koloběhu.
Než navrátí se zpátky k nám,
já další texty budu mít,
možná jim je též předzpívám,
vždyť s písní je tak sladko žít...
Jj, tahle má básnička jde zpívat třeba na Posledního kovboje nebo na stejnou melodii jako má "Perutí černou.:.. 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
do památníčků dívek mohl bys verše psát
nebo do skály je dát vytesat
snad pokolení příští (jejihž hudba zatím o skály mozek tříští)
časem by ocenila
že tvá slova poetická jsou milá, tak milá...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Zpěvné verše, k písním texty, // náročnější je než sex, ty // to dobře víš, // tak pokračuj, písně piš!
|
|
|
|