Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
můj svět
šest schodů od vrátek
a třináct do poschodí
jsem jako kapitán
na jedné malé lodi

kormidlo nepouštím
a plachtu nevypínám
na vlnách vítr spí
nechci teď vyplout jinam

šest schodů od vrátek
moře mě prsty hladí
na tváři krůpěj slaná
s úsměvem souboj svádí

1.5.02012
Léta Páně 2012, dne 3.10. věnováno autorem Marcela
  
7.10.2012 | 18:49    JC senior

Báseň jaké mám rád, formou, především, i obsahovým nábojem.
**
4.10.2012 | 9:14    Dota Slunská

Ten pocit, kdy se nad vzpomínkou usmějeme a přes zalitý oči se nám rozmaže ten svět venku.
4.10.2012 | 8:31    Marcela

Cindo, nejsem z těch, kdo by se zlobil, kdybys to nestihla do půlnoci. To, že mám zatím z čeho vybírat, neznamená, že sem musím něco dát každý den.

A k textu - já se stala "kapitánem" trochu proti své vůli...a třináct schodů? Nespočítám už nikdy, kolikrát jsem je za ten poslední rok vyběhla za maminkou...
3.10.2012 | 23:52    Cinda

další koment do mých restů, po noční doplním, pouštím na sklo, aby to text stihl před půlnocí

sice jsi nás vzala po schodech do poschodí a na kapitánskej můstek, ale přece je tam dost z tvého podpalubí. jo, dokud máme kormidla pevně v rukách, uřídíme i nějaké to vlnobití. hlavně si tu plavbu a ten oceán kolem pořádně vychutnávat, za bezvětří i za těch bouří...