Usmívám se tu, děkuji,

mám starý boty, les a psy

city strčím do kapsy

po lese si běhám jen

to byl vždycky ten můj sen ...

Kéž je šťastna, Lolita,

dary jara přivítá,

v srdci oheň, na rtech smích,

s něhou lásky v očích svých...

 

Vítej na litwebu! Mimochodem, připoměla jsi mi jednu studentskou píseň, Lolly pap se, tuším, jmenovala a začínala moc krásně:

Přišla jako letní den,

jako slunce rozmarné a toulavé.

Měla vlasy jako len,

důlky v tváři, oči - nebe modravé...

 

A vida, další poetická duše mezi námi! Tož vítej...

 

Kupodivu, po přečtení tvého textu mi před očima nevyvstala Lolita, ale Manon. Sama nevím proč...

Jinobarevná písmenka mě trochu ruší, myslím, že s  nimi není báseň lepší a bez nich o nic horší.

Děkuji Vám za návštěvu

byť není mi moc do zpěvu ...

Ženy chtějí víc než těla!...

By se duše přioděla.

Však bezněží nezakrejem

ani hávem ani sprejem.

 

Vítej mezi námi!

Děkuji za návštěvu :)

Vítej na LW! Tvá báseň na mě působí poněkud roztržitě, jako kdyby se slova prosypávala škvírami cedníků a kreslila myšlenky na povrch až tehdy, když dopadají. Úplně mě nezaujala, zřejmě proto, že téma je celkem opotřebované a způsob jeho zpracování není nijak originální. Nicméně, slovo zahmlitá z ní vyčnívá. :)

Jsem zvědavá na tvou další tvorbu. Múzám zdar! :)