|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Panenská
Nejsem Eva, nemám hada, jablka však mám moc ráda...
Sukénky sobě čechrají
než zrůžověla líčka
pohárem medu lákají
jara otevřená víčka
včelí mrak se v písni točí
pod závojem světla svíc
a žíznivé rty své smočí
v nektar tanečnic
poupat nevinný lad
v koberec vůně zvad
však z šatu svatebního
panny povstaly rdící
klatbou opředené
staletou spící
v hada lží se proplétá
touha s pokušením
ochutnám v ráji zakletá
a běh světa změním
na podzim shodí listů šat
ve zvoncích větru zatleská
stojí tu ve své kráse snad
červená panenská.
Léta Páně 2016, dne 15.3. věnováno autorem
Anna Marie
|
|
|
|
|
|

|
|
Děkuji za zastavení, taky je mám ráda.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Skvělá, vázaný verš mám rád.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Každá rada dobrá, jak se říká ...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
je to hezký, nic jinýho mě nenapadá, píšeš ve vázaném, což je podle mě vždycky obtížnější než schovat se za volej verš, a docela ti to jde 
Pozn. (spíš "technická") Všiml jsem si, že v komentářích lidem zde vykáš, což je tady spíš výjimka. Jsme tu všichni "z jedný žabí tůně", tak klidně tykej všem. Myslím, že jim to bude příjemnější. Včetně i takovýho barda, jako je J.C.
Ale samozřejmě nemůžu mluvit za ně! Ale pokud máš k tomu vykání nějaký důvod, akceptuju ho, a za tykání se omlouvám 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Děkuji za básničku, máte je takové ladně Ladovské, nevím proč,
ale když je čtu, vždy mi naskočí obrázky toho mého Lady ...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Děkuji všem za zastavení, potěšilo.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Taky ji mám na zahradě, každoročně obsypanou červenými panenskými jablíčky...
Působivě jsi zachytila běh ročních období, pro mě je však text až příliš "přeslazený". Ne, že bych neměla ráda přírodní lyriku, jen prostě zrovinka nemiluju styl poezie 19.století, včetně některých archaismů - můj problém, samozřejmě.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jablka mají svoje kouzla, zejména v červenání..:-)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
je domeček, pobral dost krásy,
jak bývá zvykem, jsou tam dva
usměvně přou se o počasí
a jeden jen vždy obědvá
to panáček byl v dešti venku,
když slunce láká komára
čas výletu je pro panenku
on o běd s postará
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Už to slovo jablko mě vždycky fascinovalo. O ovoci ani nemluvě. Milá óda, trochu mě chytlo za uši „svíc", nechala bych svic (svíc mi připadá jako nedořečené svící).
|
|
|
|