Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
nelze



brouzdá se travou po pobřeží
a z vody stéblem loví slova
zeleně svítí
kdesi v dálce
do tmy se lehce leccos schová


ráno pak sbírá z kaluží
skořápky ledu
v dlaních tají
a sny vonící po růžích
podzimní řekou odplouvají


nelze se vrátit k pramenu
dívenku potkat
kterou byla
zaplést si stužky do vlasů
zmizet jak v moři malá víla


Léta Páně 2012, dne 26.10. věnováno autorem Marcela
  
28.10.2012 | 20:08    Marcela

dolphin...dík, počkám (tam na dně) ...
28.10.2012 | 20:02    dolphin

áno...
dielko ako plný pohár nehy...
a ja ju dnes naozaj potrebujem...
tak na zdravie a až do dna za vílou...
26.10.2012 | 21:08    Marcela

e
26.10.2012 | 21:07    Marcela

Příběhy se opakují a to, co pro Tebe je třeba zbytečné, je pro mě důležité...a Heraklitos?... s tím jsem do školy nechodila ;-)
26.10.2012 | 20:35    livebet

prvních pár veršů mi navodilo hádanku (co to je?), druhá strofa je k té "hádance" kontinuální, a závěr pro mne zbytečně vysvětlující a mockrát použitý..
Už starej Herakleitos....:)
26.10.2012 | 16:07    Marcela

Cindo, třeba je to opravdu jen tím "čtenářským vkusem"...chápu.
Nelze se vrátit, to je hlavní téma, ale v každé sloce je skryto něco pod povrchem, ale třeba jen nejsi vyladěná na "něžnost"... přesto dík za zveřejnění ...
26.10.2012 | 15:29    Cinda

dnes jsi mě vyjímečně po nějaké době neoslovila, klouže po povrchu a pod kůži se ne ne ne dostat. asi je to tím, že text nezapadá do mého čtenářského vkusu.