|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Sůva
Už se těším na posed
člověk by si chvíli sed
náhle slyším sykot hadí
srdce v hrudí mi teď pádí
co dělají tam ti hadi?
třepu se teď na žebříku
držím se jen silou zvyku
otevírám vrátka vratká
pocit strachu hlava zkratka
v cárech hnízda příšeří
málem letím ze dveří
v peří chumlu zavátá
syčí sůva chlupatá.
Léta Páně 2016, dne 18.3. věnováno autorem
Anna Marie
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji, já mám sovy také ráda, všichni mi je kupují, takže doma sovinec ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vzpomněla jsem si na básničku z dětství..
Sovička mrzutá
sedí a nedutá
jen se mračí....:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Milé dílo...
přihlásím se k němu samostatnou básní, která sice nebude původní, ale přiléhavá k tématu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jééé, ta je loštomilá :-)
Krásné sůvě, hezounká fotečka.
Mám ráda procházky lesem, však ho máme kousek za domkem.
Milá básnička, vítej, Anno Marie  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Máte pravdu, byla tam dvě sůvata.
Já o ten záběr přišla, už mám jen to jedno,
přepsala bych, ale ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak tahle má říz i šmrnc...
O zuby mi jazyk drnc.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
teď bezbranné ještě je
však než se kdo naděje
zobák už si nabrousí
tohle mládě kalousí...
Počítám, že báseň byla inspirována skutečným zážitkem. To tam bylo jen jedno mládě?
Mně by totiž spíš seděl závěr básně...syčí na mě sůvata...
Taky jsem s jedním kdysi měla tu čest, vypadalo to jako hromádka špinavýho chmýří, ale syčelo a klovalo o sto šest...
|
|
|
|
